V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikl Policy Brief zabývající se budoucností zemního plynu v Evropské unii. Autorka článku, Agata Łoskot-Strachota, se v textu zaměřuje na současnou krizi na trhu, která vyvolala otázky o úloze plynu v procesu dekarbonizace, jakož i o nákladech a bezpečnosti jeho dodáve, a zdůrazňuje potřebu společné strategie v oblasti plynu, která by byla v souladu s cíli Zelené dohody, ale zároveň reagovala na krátkodobé výzvy.
Show more PDFNáš výzkumný pracovník Michal Hrubý se zúčastnil konference o Dekarbonizaci automobilové dopravy. Stojíme na prahu rozhodnutí o budoucnosti české automobilové dopravy. Poptávka po elektromobilitě globálně skokově narůstá, podobně jako rozvoj technologií pro výrobu a využití baterií. Ty by se mohly v budoucnu stát produkty s přidanou hodnotou, které nastartují naši ekonomiku a vrátí Česko do čelných pozic v investičním prostředí. Podle zástupců Evropského parlamentu, státní správy, automobilového průmyslu a nezávislých expertů na elektromobilitu je nyní pro Českou republiku důležité opustit skepsi ze změn a začít se vzdělávat a připravovat na dekarbonizaci automobilové dopravy. Ať už kvůli vlivům na životní prostředí, ale zejména pro budoucí konkurenceschopnost odvětví. Uvedli to v debatě konference Dekarbonizace automobilové dopravy, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM v úterý 1. března.
Show moreOur researcher Jana Juzová commented for Euractiv on how Serbia's ambiguous position is affecting its EU accession process. Serbia is one of the few European countries, that has refused to join the anti-Russian sanctions, even though it has supported Ukraine's territorial integrity and promised to help refugees. The role taken by this Western Balkan country is not surprising, as it has been teetering between the EU and Russia for the last decade. In the accession process, according to our researcher, Serbia's current position towards Russia is not the biggest problem, as Serbia also faces other shortcomings for EU integration.
Show moreNaše výzkumnice Jana Juzová se vyjádřila pro portál Euractiv ohledně toho, jak nejednoznačná pozice Srbska ovlivňuje jeho přístupový proces do EU. Srbsko se jako jedna z mála evropských zemí odmítla přidat k protiruským sankcím, přestože podpořila územní celistvost Ukrajiny a přislíbila pomoc uprchlíkům. Roli, kterou zaujala tato západobalkánská země není překvapivá, protože již poslední dekádu balancuje mezi EU a Ruskem. V přístupovém procesu, dle naší výzkumnice, není aktuální pozice Srbska vůči Rusku největší problém, jelikož se Srbsko potýká také s dalšími nedostatky pro začlenění do EU.
Show moreNaši výzkumníci Vít Havelka a Zuzana Kasáková, společně s projektovou manažerkou Kristínou Chlebákovou, vypracovali podkladový materiál na téma Teritoriální rozměr vnitřního trhu v globální konkurenci. Odpovídají v něm na tři základní otázky: Jaké jsou aktuální trendy mezinárodního obchodu ovlivňující fungování vnitřního trhu EU? Jaké nástroje by měla Evropská unie v obchodní politice využívat a jak v rámci nich vhodně vybalancovat prioritní důraz na volný obchod s akcentem na udržitelnost? Jaká je budoucnost vztahů s evropskými partnery mimo Evropský hospodářský prostor?
Show morePrague European Summit hledá do svých řad manažera nebo manažerku komunikace a partnerství. Více informací o pozici, včetně požadavků naleznete v přiloženém PDF.
Show moreNáš stážista Peter Václavík napsal report o vztazích mezi EU a Japonskem, které byly diskutovány na debatě Strategický dialog EU - Japonsko: spolupráce v oblasti změny klimatu jako cesta do budoucnosti.
Show more PDFNáš stážista Peter Václavík napsal report o vztazích mezi EU a Japonskem, které byly diskutovány na debatě Strategický dialog EU - Japonsko: spolupráce v oblasti změny klimatu jako cesta do budoucnosti.
Show more PDFNaše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz napsala pro NEW EUROPE článek, ve kterém se zabývá budoucností myšlenky evropských obranných sil.
Show moreV nejnovějším Eastern Monitoru se Jovana Vančevska zaměřuje na otázky spojené s Brdskou deklarací, na pokrok v „procesu rozšíření“ a na závazek EU k němu. Kdo jsou průkopníci „procesu rozšíření“? A které země stagnují? Více informací o této problematice poskytuje autorka ve svém paperu, stejně jako možné výsledky situace.
Show more PDF