Archiv článků

Rozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.

Naše juniorní výzkumná pracovnice Tatiana Mindeková vypracovala analýzu, ve které se věnuje narativům ohledně Zelené dohody na české a slovenské informační scéně. Jaké dezinformace týkající se klimatické politiky Evropské unie zaznívají v mainstreamových i alternativních médiích? Výsledky svého zkoumání Tatiana Mindeková komentovala pro iDNES.cz.

V září roku 2022 předložila Evropská komise návrh nového regulátoru médií - Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinsko je jednou ze zemí EU, která nejvíce bojuje se svobodu v médiích a jejich nezávislosti. V létě 2020 navrhla Janšova vláda zákon zaměřený na média, který by měl zvýšit vliv státu na slovinskou národní tiskovou agenturu a omezit její činnost financování veřejnoprávní televize RTV. Předběhlo Slovinsko svým novým zákonem Evropskou komisi? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Klára Landová.

Srdečně Vás zveme na debatu s Andrej Stančíkem na téma: "Evropa v zajetí krizí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Co dál?", která se uskuteční v pondělí 13. února od 18:00. Debata proběhne v prostorách PKC (Pražské kreativní centrum)

Projekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.

Evropská zelená dohoda je jádrem současné klimatické strategie EU, která si stanovila za cíl učinit z Evropy do roku 2050 uhlíkově neutrální zemi. Ve snaze monitorovat a potírat dezinformační narativy o Zelené dohodě zahájil Beacon project vedený International Republican Institute iniciativu nazvanou "European Green Deal: Mapping perceptions in Central and Eastern Europe", v jejímž rámci šest partnerských organizací zkoumalo, jak je dohoda vnímána v Bulharsku, Česku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Naše projektová manažerka a juniorská výzkumnice Tatiana Mindeková analyzovala narativy šířené o Zelené dohodě a zelené politice EU prostřednictvím českých řetězových e-mailů i vybraných mainstreamových médií a webových stránek známých šířením dezinformací.

Policy paper naší výzkumné stážistky Silke Maes s názvem "EU Platform workers‘ directive: A test for regulating the future of work" se podrobněji věnuje zmíněné Směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Paper podrobněji popisuje dopady rozvoje platforem na pracovní podmínky a následně argumentuje, že zmíněná směrnice je prvním unijním pokusem na tento vývoj zareagovat.

Naše výzkumná pracovnice Klára Votavová napsala policy paper, ve kterém se věnuje novým dilematům týkajících se vyváženosti konkurenceschopnosti a důstojných pracovních standardů v České republice, které se objevují postupující digitalizací a automatizací.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová a výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková zpracovaly doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 20. ledna 2023 na téma „Formáty regionální spolupráce z pohledu České republiky". Na konventu vznikla doporučení na základě zodpovězení následujících otázek: Jakou pozici by měla mít v české zahraniční politice Visegrádská skupina? Jak by měla Česká republika přistupovat k dalším formátům regionální spolupráce v prostoru střední Evropy? Jakým způsobem by Česká republika měla využívat svého zapojení do evropské územní spolupráce?

Vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor pro ČTK okomentoval sobotní vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách ke vztahu k EU a NATO. Zmínil, že Pavlův nástup by mohl přinést sjednocení zahraniční politiky vlády, ministerstva zahraničí a Hradu. Rovněž naznačil, že nově zvolený prezident bude mít lepší vztahy se Spojenými státy.

Vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor okomentoval pro Českou televizi reakci Bruselu na výsledky prezidenských voleb. Zmínil také roli prezidenta ve vztahu k EU a NATO a jak se tento vztah změní po dvou mandátech Miloše Zemana.

Ferenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.