Archiv článků

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.

Od začátku roku kurýři rozvážkové společnosti stávkovali již podruhé. Naše výzkumná pracovnice Klára Votavová přiblížila na ČRo Plus důvody stávky. Kurýrům vadí pokles výdělků a samotný systém odměňování označují za netransparentní. Zvýšení ochrany kurýrů a tzv. platformových pracovníků řeší i Evropský parlament, který tak reaguje na vznik nového segmentu trhu.

   

Miroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková se vyjádřila pro TA3 k summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na půdě Evropské unie.

Rozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.

Naše juniorní výzkumná pracovnice Tatiana Mindeková vypracovala analýzu, ve které se věnuje narativům ohledně Zelené dohody na české a slovenské informační scéně. Jaké dezinformace týkající se klimatické politiky Evropské unie zaznívají v mainstreamových i alternativních médiích? Výsledky svého zkoumání Tatiana Mindeková komentovala pro iDNES.cz.

V září roku 2022 předložila Evropská komise návrh nového regulátoru médií - Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinsko je jednou ze zemí EU, která nejvíce bojuje se svobodu v médiích a jejich nezávislosti. V létě 2020 navrhla Janšova vláda zákon zaměřený na média, který by měl zvýšit vliv státu na slovinskou národní tiskovou agenturu a omezit její činnost financování veřejnoprávní televize RTV. Předběhlo Slovinsko svým novým zákonem Evropskou komisi? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Klára Landová.

Srdečně Vás zveme na debatu s Andrej Stančíkem na téma: "Evropa v zajetí krizí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Co dál?", která se uskuteční v pondělí 13. února od 18:00. Debata proběhne v prostorách PKC (Pražské kreativní centrum)

Projekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.

Evropská zelená dohoda je jádrem současné klimatické strategie EU, která si stanovila za cíl učinit z Evropy do roku 2050 uhlíkově neutrální zemi. Ve snaze monitorovat a potírat dezinformační narativy o Zelené dohodě zahájil Beacon project vedený International Republican Institute iniciativu nazvanou "European Green Deal: Mapping perceptions in Central and Eastern Europe", v jejímž rámci šest partnerských organizací zkoumalo, jak je dohoda vnímána v Bulharsku, Česku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Naše projektová manažerka a juniorská výzkumnice Tatiana Mindeková analyzovala narativy šířené o Zelené dohodě a zelené politice EU prostřednictvím českých řetězových e-mailů i vybraných mainstreamových médií a webových stránek známých šířením dezinformací.