Archiv článků

Rádi bychom vás pozvali na česko-slovenský workshop na téma zachytávání a ukládání CO2 do geologických struktur (CCS) pod záštitou projektu CCS4CEE. Seminář proběhne ve středu 8.3. od 13:30 v prostorách Pražského kreativního centra, Staroměstské náměstí 4/1.

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Dezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.

O tom, jakou politiku vede Orbán vůči Evropské unii a jeho nadcházejícím výročním projevu psal pro Euraktiv hungarista Oszkár Roginer, projektový manažer Global EU z Institutu EUROPEUM.

Rádi bychom Vás pozvali na debatu EU-Pacific Talks: Europe and the Indo-Pacific: Trade relations with the Indo-pacific, která se bude konat 21. 2. od 13:00 online na našem Facebooku.

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.

Od začátku roku kurýři rozvážkové společnosti stávkovali již podruhé. Naše výzkumná pracovnice Klára Votavová přiblížila na ČRo Plus důvody stávky. Kurýrům vadí pokles výdělků a samotný systém odměňování označují za netransparentní. Zvýšení ochrany kurýrů a tzv. platformových pracovníků řeší i Evropský parlament, který tak reaguje na vznik nového segmentu trhu.

   

Miroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková se vyjádřila pro TA3 k summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na půdě Evropské unie.