Archiv článků

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Dezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.

O tom, jakou politiku vede Orbán vůči Evropské unii a jeho nadcházejícím výročním projevu psal pro Euraktiv hungarista Oszkár Roginer, projektový manažer Global EU z Institutu EUROPEUM.

Rádi bychom Vás pozvali na debatu EU-Pacific Talks: Europe and the Indo-Pacific: Trade relations with the Indo-pacific, která se bude konat 21. 2. od 13:00 online na našem Facebooku.

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.

Od začátku roku kurýři rozvážkové společnosti stávkovali již podruhé. Naše výzkumná pracovnice Klára Votavová přiblížila na ČRo Plus důvody stávky. Kurýrům vadí pokles výdělků a samotný systém odměňování označují za netransparentní. Zvýšení ochrany kurýrů a tzv. platformových pracovníků řeší i Evropský parlament, který tak reaguje na vznik nového segmentu trhu.

   

Miroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková se vyjádřila pro TA3 k summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na půdě Evropské unie.

Rozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.