Archiv článků

Ukrajina nebo Moldavsko patří podle německého kancléře do Evropské unie. Podle Olafa Scholze je to v přímém zájmu zemí Sedmadvacítky. 9. května se slaví Den Evropy. 9. května roku 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci, která se stala základem pro mírovou spolupráci mezi evropskými zeměmi. Na toto téma, včetně vstupu Ukrajiny se Evropské unie se vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.

Srdečně Vás zveme na Hospodský kvíz o Evropě a následnou besedu s experty*kami a europoslanci*kyněmi, která nese název "Evropa ve víru dění". Místo konání: Garden Food Concept, Kounicova 39, Brno 15. května od 17:00. Účast na kvízu s besedou je zdarma.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila k tématu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Chtějí se o to zasadit prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský z pirátské strany. Dostala Ukrajina z české strany reálný slib, nebo falešnou naději? A jak silné je odhodlání členských zemí Ukrajinu mezi sebe přijmout?

Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: „Bláznivá a mladá věda v Česku – máme být na co hrdí“.Debata se uskuteční v rámci programu festivalu Dne Evropy a bude se odehrávat na Střeleckém ostrově na hlavním pódiu. Akce nebude vysílána online.

Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Automobilová doprava v Evropě – jak ji ovlivní nová legislativa EU?". Debata se bude konat v úterý 2. května v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do České republiky tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění, píše v komentáři výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

The Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering eight visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Autumn/Winter of 2023. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).

Situace s ukrajinským obilím zvedá v Evropě vlny. O tom, jaký dopad bude situace mít na vstup země do EU a jak na ní reagují některé členské státy napsal Op-Ed zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, se ve Studiu ČT24 vyjádřil k plánované schůzce šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen a prezidenta ČR Petra Pavla.

Přečtěte si článek Jany Juzové s názvem "Být či nebýt: Nejednoznačný postoj České republiky k 3SI" ze série"Anticipating the 2023 Three Seas Initiative Bucharest Summit. Advancing the common agenda."Juzová, seniorní výzkumná pracovnice, poskytuje cenné poznatky o složitosti postoje České republiky k 3SI.