Archiv článků

Kateřina Davidová a Tereza Novotná vypracovaly podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU s názvem Reakce na americký zákon o snížení inflace. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat? Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU? Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Budoucnost energetiky v Česku - jak dále snižovat závislost na fosilních palivech?". Debata se bude konat v pondělí 24. dubna v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

Celkově se debata týkala především tématu diverzifikace globálních obchodních partnerů a způsobů, jak jí dosáhnout. Řečníci také diskutovali o hrozbách, které jsou spojeny se závislostí pouze na některých silných státech, které pak mohou zaujmout pozici tvůrce pravidel. Celá debata byla spojena s možnostmi globálního obchodu se zeměmi, které jsou součástí indo-pacifického regionu. Píše Eliška Prostřední v reportu z debaty "EU-Pacific Talks: Trade relations with the Indo-Pacific".

Demografický vývoj - "šednutí" společnosti - zůstává problémem v celém prvním světě; v Evropě rozšiřování sociálního státu a zvyšování úrovně služeb klade stále větší nároky na produktivitu, aby se udržela prosperita, která se stala nedílnou součástí společenské smlouvy. Píše Kristýna Chlebáková v reportu z události "EU-PACIFIC TALKS: Europe and the Indo-Pacific: Migration and demographic changes".

Kateřina Davidová, naše analytička, vystoupila v pořadu Studio ČT24, kde vysvětlila novinky ohledně obchodování s emisními povolenkami. Europoslanci nově odhlasovali uhlíkové clo a také konec vydávání emisních povolenek v průmyslu.

Prezident Petr Pavel zamířil do Bruselu, kde má naše země potenciál zvýšit svůj vliv a hlava státu tomu může jen pomoci. Naše země totiž v posledním roce prokázala, že umí na problémy nejen poukazovat, ale i navrhovat řešení. Příkladem je podpora Ukrajiny, píše v komentáři vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Evropský parlament na svém úterním zasedání schválil klíčové části tzv. klimatického balíčku včetně reformy systému emisních povolenek. Cílem klimatického balíčku je snížit do roku 2030 emise o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Pro ČRo Plus situaci přiblížila naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracoval doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 31. března 2023 na téma "Revize energetického trhu". Mezi vydaná doporučení pro Českou republiku patří například dobré definování své energetické koncepce s ohledem na regionální kontext a evropskou energetickou politiku. Dalším doporučením je, že by Česká republika měla v souladu s prodloužením platnosti nařízení o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu i nadále motivovat k energetickým úsporám, které jsou klíčovou součástí připravenosti na příští zimu.

Naše projektová manažerka Tatiana Mindeková se v Newsroomu ČT24 vyjádřila k narůstajícím dezinformacím o spalovací motorech a Zelené dohodě.

Historicky druhé české předsednictví v Radě EU se uskutečnilo v druhé polovině roku 2022, tedy v období, kdy byla EU pod značným tlakem v důsledku ruské invaze na Ukrajině. Z toho, co mnozí předpovídali jako další řádné předsednictví, se stal půlrok krizového řízení. Píše Vít Havelka ve svém Policy paperu nazvaném: České předsednictví 2022: Překvapivý úspěch.

Jak bylo uvedeno v předchozích příspěvcích, Arktidě byla v posledním desetiletí věnována značná pozornost v souvislosti se změnou klimatu, ekonomickými příležitostmi a rostoucí vojenskou přítomností v regionu. V důsledku této tendence dochází k posunům v arktické bezpečnostní dynamice. Jaká je budoucí role EU v tomto měnícím se geopolitickém prostředí? Na tuto otázku se ptá Zsanett Gréta Papp ve svém blogu.

Zajištění toho, aby pracovníci v Unii pobírali odpovídající minimální mzdu, je zásadní pro zajištění přiměřených pracovních a životních podmínek, jakož i pro budování spravedlivé a odolné společnosti, jak je stanoveno v zásadě 6 Evropského pilíře sociálních práv. Píše ve svém blogu Leonor Tavarez.