Archiv článků

Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Automobilová doprava v Evropě – jak ji ovlivní nová legislativa EU?". Debata se bude konat v úterý 2. května v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do České republiky tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění, píše v komentáři výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

The Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering eight visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Autumn/Winter of 2023. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).

Situace s ukrajinským obilím zvedá v Evropě vlny. O tom, jaký dopad bude situace mít na vstup země do EU a jak na ní reagují některé členské státy napsal Op-Ed zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, se ve Studiu ČT24 vyjádřil k plánované schůzce šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen a prezidenta ČR Petra Pavla.

Přečtěte si článek Jany Juzové s názvem "Být či nebýt: Nejednoznačný postoj České republiky k 3SI" ze série"Anticipating the 2023 Three Seas Initiative Bucharest Summit. Advancing the common agenda."Juzová, seniorní výzkumná pracovnice, poskytuje cenné poznatky o složitosti postoje České republiky k 3SI.

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do Česka tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění. K problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. K této problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. K této problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Naše analytička Kateřina Davidová vystoupila v pořadu Studio ČT24, kde vysvětlila novinky ohledně obchodování s emisními povolenkami. Emisní povolenky se týkají dopravy a vytápění budov.

Kateřina Davidová a Tereza Novotná vypracovaly podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU s názvem Reakce na americký zákon o snížení inflace. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat? Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU? Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?