Archiv článků

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 17. ledna 2023 uzavřený kulatý stůl s názvem Monitoring zelených politik EU: Vnímání a narativy v českém a slovenském informačním prostoru. Diskuse se konala podle pravidel Chatham House a zúčastnili se jí odborníci na zelené politiky EU a dezinformace z řad think-tanků a akademické obce a novináři, kteří se k těmto tématům pravidelně vyjadřují. Akci moderoval Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM. Krátký report z diskuze připravila naše juniorní výzkumná pracovnice a projektová manažerka Tatiana Mindeková.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro ČT24 k zahájení jednání o dohodě mezi Kosovem a Srbskem, která probíhají v Bruselu.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro RTVS k plánovanému vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Lucia Rybnikárová ve svém policy paperu píše o efektivní zahraniční a bezpečnostní politice EU, strategické vizi EU vůči světu a o politické vůli a angažovanosti členských států.

Christian Kvorning Lassen, zástupce ředitele a vedoucí výzkumu Institutu EUROPEUM, píše ve svém policy paperu o novém evropském paktu o migraci a azylu. Ve svém článku připomíná, že migrace zůstává vysoce zpolitizovaná.

Tým Zelená Evropa Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM představil v roce 2023 sérii workshopů zaměřených na komunikaci tématu zelené transformace s českou veřejností. Cílem je podpořit novináře a občanskou společnost v rozvoji veřejného diskurzu o klimatických změnách a klimatických politikách. Pražská klimatická akademie se v loňském roce zaměřila na udržitelnost v dopravě. Tématem prvního workshopu byla dekarbonizace automobilové dopravy v souvislosti s elektromobilitou. Druhý workshop se zaměřil na udržitelnost dopravy ve městě Praha. V roce 2024 navazujeme tématem adaptace města na změnu klimatu. Nabídneme sérii diskusí a workshopů s odborníky na adaptaci veřejného prostoru, modro-zelená opatření a veřejnou participaci.

Dilema mezi zelenou ekonomikou a životní úrovní by vůbec nemuselo existovat. Z pojmu „spravedlivá transformace“ by se ale musel stát princip motivující politiky doma i v EU.

Když Evropský parlament v únoru definitivně potvrdil zákaz prodejů aut se spalovacím motorem v EU v roce 2035, rozpoutal v Česku nové kolo dobře známé diskuse. Stojí ochrana klimatu a životního prostředí za ohrožení prosperity v zemích se silným automobilovým průmyslem, jako je třeba Česko? Tomuto tématu se věnuje Klára Votavová.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Petr Pavel & Věra Jourová & Vitalij Usatyj: Rok po ruském útoku na Ukrajinu". Debata se bude konat v pátek 24. února ve 14:00 online na naší Facebookové stránce.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Zhodnocení českého předsednictví. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit? Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce? Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?

Rádi bychom vás pozvali na česko-slovenský workshop na téma zachytávání a ukládání CO2 do geologických struktur (CCS) pod záštitou projektu CCS4CEE. Seminář proběhne ve středu 8.3. od 13:30 v prostorách Pražského kreativního centra, Staroměstské náměstí 4/1.

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.