Archiv článků

Poslanci debatovali přes tři hodiny o migračním paktu Evropské unie. Co vzešlo z mimořádné schůze sněmovny k migračnímu paktu? Jak se vláda a opozice k paktu staví? A co konkrétně na něm vadí opozici? Pro TN.cz komentoval dění zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.

The Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering eight visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Summer/Autumn/Winter of 2024. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).

Na mimořádném summitu evropských lídrů v Bruselu se původní ekonomické debaty rychle obrátily k závažným geopolitickým otázkám, jako je rozšíření sankcí vůči Íránu a posílení ukrajinské vzdušné obrany. Jak však pro TA3 podotýká Vít Havelka, analytik Institutu EUROPEUM, zřejmě nedochází k zásadnímu zlomu v přístupu EU k zemím jako Rusko, Izrael či Írán.

Vzhledem k tomu, že Maďarsko převezme v červenci 2024 předsednictví v Radě EU, mnozí pochybují o schopnosti Evropské unie prosazovat své hodnoty v členských státech. EU se skutečně chystá předat své předsednictví státu, který je kritizován za své jednání ohrožující právní stát a podléhá postupu stanovenému v článku 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Píše ve svém blogu Maxime Painot.

Evropská unie ekonomicky zaostává za Spojenými státy americkými a Čínou. Nedávné jednání v Bruselu reflektovalo obavy z útlumu ekonomiky EU, která vstoupila do roku 2024 s nižším růstem, než se předpokládalo. Analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka situaci komentoval pro ČRo Plus.

Evropský parlament nedávno schválil migrační pakt, který se mimo jiné zabývá i relokací žadatelů o azyl. Podle ministra vnitra Víta Rakušana bude mít Česko výjimku ze solidarity kvůli přijatým uprchlíkům z Ukrajiny. Migrační pakt začne platit za dva roky a o jeho slabých a silných stránkách mluvil zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk pro vysílání ČT24.

Migrační pakt tvoří deset legislativních návrhů, které minulý týden obstály před Evropským parlamentem. Musí ještě projít hlasováním v Radě ministrů. Nedodržování těchto nařízení by mohlo vést ke soudním sporům a vysokým pokutám. Migrační pakt pro Novinky.cz komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

V průběhu nedávného summitu v Bruselu politici diskutovali o klíčových otázkách týkajících se situace na Ukrajině, Blízkém východě, vztahů s Tureckem a konkurenceschopnosti Evropské unie vůči USA a Číně. Podle ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka je důležité, aby čeští politici a diplomaté byli při těchto diskusích aktivní. Komentář poskytl TN.cz.

V Bruselu se 17. a 18. dubna konal mimořádný summit členských států Evropské unie, který se měl původně zaměřovat na zvýšení konkurenceschopnosti bloku. Témata setkání politiků se však stočila také k vojenské podpoře Ukrajiny a situaci na Blízkém východě. Pro Dvacet minut Radiožurnálu analyzoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, Viktor Daněk.

Aktuální mimořádný summit v Bruselu se věnuje především konkurenceschopnosti a strategické agendě EU. Bude se projednávat posílení jednotného trhu, vztahy Turecko-EU, Ukrajina a Izrael. K tématům se pro RTVS vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře a zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Přesuny Evropského parlamentu z Bruselu na plenární zasedání do Štrasburku mají symbolický význam, ale zajištění logistiky vyjde ročně na 3 miliardy korun. K provedení změny by bylo zapotřebí upravit zakládající smlouvy Evropské unie, na jejichž změně by se musely shodnout všechny členské státy. Téma pro Rádio Impuls komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.