Archiv článků

Podpora Ukrajiny, situace v Gaze, zemědělská politika a další - seznam témat pro summit EU v Bruselu. Jakým tématům lídři dávají nejvyšší důležitost? Vyjádří se Evropská unie k situaci v Gaze, upraví se požadavky v oblasti zemědělství, projedná se zmražení ruských fondů? Témata summitu komentoval pro ČT24 analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Evropská komise navrhla, jak využít zmražená ruská aktiva po zahájení invaze na Ukrajinu. Až devadesát procent by se mohlo využít k nákupu zbraní pro Ukrajinu v rámci takzvaného Evropského mírového nástroje. Zbylých deset procent by se převedlo do unijního rozpočtu a následně využilo k obnově Ukrajiny. Návrh musí ještě jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států. Co tento návrh bude znamenat pro Ukrajinu i Evropskou unii komentoval pro Radiožurnál výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Podle průzkumu agentury Ipsos pro televizi Euronews má do červnových eurovoleb nejvyšší podporu hnutí ANO, následované koalicí SPOLU a na třetím místě se umísťují Starostové. Hnutí ANO by si mohlo polepšit až o devět křesel, Starostové také zaznamenávají potenciální nárůst podpory. Naopak, koalici SPOLU se nepředpovídá získání očekávané podpory. Rozhodnutí účastnit se voleb jako součást koalice by mohlo prospět KDU-ČSL, ale naopak by mohlo poškodit TOP-09. Průzkum komentuje zástupce ředitele Europeum, Viktor Daněk.

V prosinci 2023 maďarský parlament zřídil úřad, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na tamní politiku. Pracuje bez dohledu a má neomezený přístup k osobním údajům, aby mohl vyhledávat a postihovat údajné zahraniční agenty mezi maďarským obyvatelstvem, kterým hrozí až tříletým vězením. O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Zveme Vás na další debatu ze série Café Evropa. Přijďte si s námi povídat o tom, jaká současná evropská témata rezonují v Českých Budějovicích a o tom, jak si Evropu představujete právě Vy. Zajímá vás jaderná energetika, elektromobilita, otázka přijetí eura, lokální projekty podporované EU, kultura nebo jakákoliv další evropská témata?

Státy Evropské unie schválily pomoc ve formě navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur. Rozhodnutí o vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině představuje důležitý krok směrem k posílení podpory země proti ruské agresi. Pro RTVS vznik fondu a jeho možné důsledky komentoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken se zúčastnil jednání ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie v Bruselu. Motivací pro toto neobvyklé setkání může být váznoucí finanční pomoc Spojených států pro Ukrajinu nebo nadcházející volby na obou kontinentech. Současní lídři mají omezený čas na pokračování v dosavadních projektech a pravděpodobně se pokusí uzavřít dohody ještě před nástupem nově zvolených politických představitelů. O této problematice mluvil v reportáži Televizních novin TV Nova výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Zbrojní průmysl v Evropě není schopný pokrýt potřeby spojené s dodávkami munice na Ukrajinu. Situaci dlouhodobě zanedbaného odvětví v EU se nyní snaží finanční podporou 500 milionů eur řešit Evropská komise. Nepřichází však rozhodnutí o finanční podpoře příliš pozdě? A za jak dlouho se zbrojní průmysl podaří oživit? Pro TN.cz situaci komentoval výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Kvůli spornému uvolnění peněz z unijních fondů pro Maďarsko nyní Evropský parlament žaluje Evropskou komisi u Soudního dvora EU. Proč někteří poslanci považují uvolnění fondů za výsledek vydírání ze strany Maďarska? A proč se obrátili na soud? Co může žaloba způsobit pro Český rozhlas Radiožurnál komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Stává se Emmanuel Macron jestřábem ve vztahu k Rusku? Budou jeho prohlášení podpořena i činy? Vývoj pozic a postojů Francie i prezidenta Emmanuela Macrona komentoval pro TV Nova výkonný ředitel Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Populistické tábory v zemích Visegrádské čtyřky využily protesty zemědělců ve svých kampaních k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Zásadní změna oproti posledním eurovolbám v roce 2019 je patrná ve formě sdělení politiků směrem k lidem. Sociální sítě přebírají důležitost klasických platforem, jako je televize, tisk nebo rozhlas. Článek na toto téma napsal pro Visegrad/Insight Oszkár Roginer-Hofmeister, projektový manažer programu Globální Evropa v Institutu EUROPEUM.

Cílem projektu je vybavit organizace občanské společnosti v Bosně a Hercegovině a Srbsku komplexními znalostmi o pluralitě médií, svobodě médií a přístupu k informacím, které jsou nezbytné při digitální transformaci zpravodajského sektoru.