Archiv článků

Jedna z nejkritizovanějších politik, která z Bruselu za poslední období vzešla. Kritici argumentují snížení konkurenceschopnosti Evropy, podle ekologů by bylo ale potřeba naopak přidat. Šlo by Green Deal úplně zrušit? Nebo alespoň upravit? Pro Televizní noviny na TV Nova komentovala Kateřina Davidová, výzkumnice Institutu EUROPEUM.

V roce 2004 se k Evropské unii přidalo celkem deset nových států, jednalo se o největší rozšíření co se počtu obyvatel a počtu zemí týče. Vstup do EU státům střední a východní Evropy pomohl, zejména v oblasti ekonomického růstu a politické stabilizace. K tomuto tématu mluvil pro TASR Žiga Faktor, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře.

1. května oslavujeme 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Jak probíhal proces schválení a vstupu do EU na začátku tohoto století? Jaký je postoj české společnosti k EU? Jaká byla původní myšlenka evropského společenství? Nejen na tyto otázky odpovídal pro TN Live výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Politici i firmy by měli začít klást větší důraz na prevenci a osvětu ohledně aktivního a zdravého životního stylu, protože zdravotní stav populace má zásadní vliv na konkurence schopnost firem a celé národní ekonomiky. K této problematice se vyjádřil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Je tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.

Postkomunistické státy střední a východní Evropy, včetně České republiky, vstupovaly do Evropské unie v době vrcholné globalizace a dominance politik takzvaného Washingtonského konsensu. Globální ekonomická krize roku 2008 však krátce poté ukázala, že tyto politiky mají svoje limity. Více se dočtete v Policy Pepeu Kláry Votavové.

Letos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Čínskou společnost Shein Evropská komise zařadila mezi velké platformy, které upravuje unijní nařízení o digitálních službách. Společnost, která prodává oblečení a doplňky má nyní čtyři měsíce na to, aby přísnější pravidla splnila. Komentář pro Český rozhlas přidala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Vzhledem k nedostatečné reakci EU na porušování zásad právního státu by evropské státy, které k tomu mají politické důvody, měly zvážit zavedení nového mechanismu odpovědnosti. Je nejvyšší čas, aby evropské státy přijaly inovativní a rozhodné kroky v souvislosti s více než desetiletým úpadkem demokracie, který zasáhl nejen Evropu, ale i celý svět. Měly by členské státy Evropské unie, znepokojené porušováním zásad právního státu, hledat řešení mimo orgány EU? O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.