Archiv článků

Jak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů? Nahlíží na něj jako cestu ke konkurenceschopnosti? Měla by se podle Čechů Evropská Unie soustředit na téma životního prostředí? O průzkumu STEM ve spolupráci s Institutem EUROPEUM a jeho výsledcích, mluvila Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Naše Evropa na TV Nova.

Zveme účastníky skautského festivalu Obrok 2024 na další ze série regionálních debat Café Evropa k volbám do Evropského parlamentu. Účastníkům akce přiblížíme, jak funguje Evropský parlament, proč je důležité přijít k volbám 7. a 8. června a také představíme hodnoty kandidátů do EP, které prosazují.

Mezi zásadní komponenty potřebné k růstu moderní ekonomiky patří čipy a polovodiče, solární panely a baterie do elektromobilů. To vše se do Evropy dováží z asijských zemí, místo toho, aby výrobní kapacity vznikaly zde. Podle Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, je nutné otevřít debatu o reformě společného rozpočtu a nových příjmech.

Do voleb do Evropského parlamentu zbývá necelý týden a jedním z hlavních témat, které bude Brusel muset v příštích letech řešit, je rozšiřování Evropské unie. Na vstup do EU čeká celkem devět států, ale podle expertů je rychlé rozšíření nepravděpodobné. Předseda Evropské rady Charles Michel hovoří o možnosti rozšíření do roku 2030, což vyžaduje reformy jak ze strany kandidátských zemí, tak i Unie samotné. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, stav komentovala pro TV Nova.

Krajní pravice je často nejednotná z povahy, jelikož nemá volební disciplínu a preferuje vlastní zájmy národní politiky na úkor své frakce. V rozhovoru pro slovenskou televizi JOJ24 popisuje Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jakou roli mohou ve vytváření koalic sehrát Evropští konzervativci a reformisté a krajní pravice z frakce ID.

Ukrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.

Zveme vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o dopadech pandemie COVID-19 na evropskou průmyslovou politiku a její možné důsledky pro českou ekonomiku a společnost. Zaměříme se na novou technologickou dynamiku, která vznikla v důsledku pandemie, a na způsoby, jak Evropská unie může reagovat na technologickou konkurenci s USA a Čínou.

Do voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva týdny a jedním z hlavních témat bude systém dotací. Řada expertů volá po jeho změně a vyvstávají otázky, odkud Evropská unie vezme na dotace peníze. Transformace EU směrem k zeleným technologiím by mohla omezit finanční prostředky na strukturální fondy, což by negativně ovlivnilo především chudší státy, včetně České republiky. Ekonomové také upozorňují na možné finanční problémy EU po odchodu Velké Británie, jednoho z největších přispěvatelů. Pro TV Nova situaci komentovala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Kampaně před volbami do Evropského parlamentu se netýkají pouze českých politiků, ale i těch zahraničních. O šancích nynější předsedkyně Evropské komise, Ursuly von der Leyenové, pro Aktuálně.cz mluvil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk. Jak si vedla v předchozím volebním období? A na jaké body by měla zaměřit svou kampaň?

Pokud chce Ursula von der Leyen usednout v čele Evropské komise i podruhé, bude si nejspíš muset připravit méně zelený program než před pěti lety. U její nominace se překvapení sice nečeká, ale v Evropském parlamentu, který novou hlavu Komise schvaluje, se chystá přeskupení sil. Předvolební modely očekávají posílení frakcí, které se k Unii staví kriticky. Pro Euractiv komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Institut EUROPEUM uspořádal anketu mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku, která měla za cíl zhodnotit působení současných českých europoslanců. Činnost europoslanců je obtížné hodnotit, protože neexistuje zcela objektivní sada kritérií, která by to jasně ukazovala. Proto EUROPEUM při sestavování vlastního žebříčku oslovovalo diplomaty, úředníky, akademiky a dalšími experty z prostředí unijní politiky.

Jak zlepšit proces rozšiřování EU? Jak zajistit dlouhodobé působení demokratizačního efektu přístupového procesu i po případném vstupu do EU? A jsou institucionální reformy EU nezbytnou podmínkou pro rozšíření EU? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí stanovisko Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení.