Archiv článků

Minulý týden vyvrcholila jednání ohledně frakcí Evropského parlamentu. Co to vlastně frakce jsou a jaké mají úkoly? A jakou roli v nich budou hrát čeští europoslanci? Pro CNN Prima News na tyto otázky odpovídá zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné spolupracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém článku pro Journal of European Integration, akademický časopis zaměřený na evropskou integraci, zkoumá emocionální dimenze zahraniční politiky EU, konkrétně její sankce v oblasti lidských práv proti Číně a Severní Koreji. Analýza ukazuje, jak emocionální faktory ovlivňují politická rozhodnutí a reakce, přičemž zdůrazňuje rozdílné výsledky v případech Číny a Severní Koreje a naznačuje, že integrace emocionálního povědomí může zvýšit účinnost politiky.

Lídr hnutí ANO Andrej Babiš nedávno spoluzaložil novou politickou skupinu v Evropském parlamentu s Viktorem Orbánem. Frakce Patrioti pro Evropu, považovaná za krajně pravicový blok, nyní zahrnuje mimo jiné strany Marine Le Pen a Geerta Wilderse. Premiér Petr Fiala ji označil za prorusky orientovanou. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Babišovy kroky komentoval pro Český rozhlas.

Hnutí ANO se připojilo k nové frakci Patrioti pro Evropu, kterou spoluzaložilo s cílem efektivněji prosazovat národní zájmy v Evropě. Tato třetí největší frakce v Evropském parlamentu mimo jiné zahrnuje francouzské Národní sdružení Marine Le Penové a maďarský Fidesz Viktora Orbána. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, v podcastu Seznam Zpráv 5:59 mluvil o tom, jak může ovlivnit vnímání České republiky v zahraničí.

Do politické skupiny v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu se přidali europoslanci ze 14ti pravicovo-orientovaných stran. Z Česka je to hnutí ANO a dva europoslanci ze strany Přísahy a motoristé. Patrioti se můžou stát třetí nejsilnější politickou skupinou v Evropském parlamentu. Komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Europarlamentní frakce dosáhly předběžné dohody o rozdělení výborů v novém Evropském parlamentu. Nejsilnější lidovecká frakce by si jich chtěla nárokovat 7, například pro pro zahraniční věci, průmysl nebo zemědělství. Poslechněte si komentář Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Novou frakci v Evropském parlamentu s názvem Patrioti pro Evropu čeká ustavující schůze. Potřebují 23 europoslanců z nejméně sedmi členských států EU. Zatím to vypadá, že tento požadavek splní. Poslechněte si komentář Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Nová frakce v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, jehož součástí je i české opoziční hnutí ANO, slouží podle premiéra Petra Fialy zájmům Ruska a ohrožuje bezpečnost Evropy. K této nové frakci se vyjádřil pro ČT24 také Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.

V posledních dnech se ve Francii konaly předčasné parlamentní volby, které ale nemají jasného vítěze, který by měl většinu. Jak se situace ve Francii může dále vyvíjet popsal seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.