Archiv článků

V čele Evropské komise bude dalších pět let stát Ursula von der Leyenová. Ve čtvrtek 18. července o tom rozhodli europoslanci. Von der Leyenová obdržela 401 ze 707 platných hlasů. Co rozhodlo o jejím zvolení? A jaká jsou její hlavní témata? To rozebrala ve vysílání TN.cz výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Středeční vládní tisková konference se zpozdila téměř o dvě hodiny kvůli projednávání jaderného megatendru na dostavbu Dukovan. Původně plánované schvalování českého Green Dealu bylo odloženo. Premiér Fiala zdůraznil, že žádné nové závazky nebudou přijaty a vláda se bude snažit zmírnit dopady dříve schválených opatření. Jak ale podotkla výzkumnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová pro Blesk.cz, měnit Zelenou dohodu je téměř nemožné a ani není žádoucí ji zrušit.

Německá politička Ursula von der Leyenová si zajistila dalších pět let v čele unijní exekutivy. V tajném hlasování ji podpořilo víc europoslanců než před 5 lety. Uspěla navzdory tomu, že Komisi řídila v čase bezprecedentních krizí. Pro Seznam Zprávy předchozí pětileté období zhodnotil ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Ursula von der Leyenová obhájila svou pozici v čele Evropské komise. Získala celkem 401 hlasů, což výrazně převýšilo požadovanou nadpoloviční většinu 361 hlasů. Výsledek nebyl tak těsný, jak se očekávalo. Co jí k vítězství nakonec pomohlo? A jak složité pro ni bylo si vyjednat podporu? Pro ČT24 komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Žiga Faktor.

Čtvrteční hlasování rozhodne o tom, zda Evropskou komisi nadále povede její stávající šéfka. Přelomové bude ale i pro italskou premiérku Meloniovou. Ta se buď přidá k většině, nebo riskuje, že skončí na okraji. Její cíle pro Seznam Zprávy komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Maďarsko sice až do konce roku předsedá Radě EU, politici členských států ale plánují ignorovat schůzky, které země uspořádá. A to v reakci na tajnou návštěvu maďarského premiéra Viktora Orbána u ruského prezidenta Vladimira Putina, i neplánovanou výzvu k příměří směrem k prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému. Pro Hospodářské noviny tento bojkot komenoval výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Spojené království chystá velký summit Evropského politického společenství (EPS). Británie je po Česku, Moldavsku a Španělsku teprve čtvrtou hostitelskou zemí. Státníci mimo jiné plánují jednat o Ukrajině a nelegální migraci. Na bilaterální úrovni pak Česko podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová summit komentovala pro Euractiv.cz.

Europoslanci pokračují v zařazování se do různých výborů Evropského parlamentu, obeznamují se s agendou, která jim byla přiřazena, ale začínají už i pracovat. Na ustavující schůzi proběhla první diskuze o novém legislativním návrhu o Ukrajině, ve které europoslanci zemi vyjádřili pokračující podporu. Pro slovenskou STVR komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Europoslanci frakce Patrioti pro Evropu, včetně zástupců hnutí ANO, čelí izolaci v Evropském parlamentu. Nejspíše neobsadí klíčové pozice, což výrazně omezí jejich vliv na legislativní proces. Ostatní frakce se snaží izolovat krajně pravicové strany prostřednictvím takzvaného sanitárního kordonu, což již pocítila i Klára Dostálová, která nebyla zvolena místopředsedkyní EP. Pro Novinky.cz situaci komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Začíná první zasedání Evropského parlamentu po volbách. Poslance čeká volba předsedů Evropského parlamentu i Evropské komise. Jak plenární zasedání probíhá? A co při něm bude klíčové? Pro slovenskou STVR odpovídá zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Českou republiku v Evropském parlamentu zastupuje 21 europoslanců. Nejvíce zástupců má hnutí ANO, za ním je koalice Spolu. V Evropském parlamentu do letošních voleb bylo sedm frakcí, nyní ale bude o jednu víc. Nejsilnější zůstává Evropská lidová strana, za ní následuje Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů a Patrioti pro Evropu. Nové rozdělení europoslanců do frakcí ve vysílání Událostí, komentářů na ČT24 vysvětloval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.