Archiv článků

Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.

Polsko podruhé v historii přebírá předsednictví Evropské unie. Hlavní prioritou bude posílení evropské bezpečnosti. Jakých reálných výsledků může Polsko během svého předsednictví skutečně dosáhnout? Pro Český rozhlas Dvojka komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Německá vládní trojkoalice se v posledních dnech snažila najít východisko z krize vyvolané neshodami v postupu při oživení hospodářství. Definitivně se rozpadla odchodem Svobodné demokratické strany. Jak se útok na trzích v Magdeburku promítne do voleb? Pro Rádio Prostor komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Evropští politici se obávají kroků amerického miliardáře Elona Muska. Nejnověji se obul do špiček britské politické scény, včetně premiéra Keira Starmera. Pro Horizont ČT24 jeho kroky komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Polsko se podruhé v historii dostává do čela předsednictví Rady EU, a to po třináctileté přestávce. Přebírá předsednictví po Maďarsku. Premiér Donald Tusk zdůraznil, že prioritou následujících šesti měsíců bude posílení bezpečnosti. Pro TN Live komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Přichází éra permanentní krize? Byly evropské volby volbami, které nic nerozhodly? A je Evropská unie řešením problémů nebo jejich zdrojem? Pro deník Právo komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Níže najdete všechny naše newslettery za rok 2025. Nezapomeňte je odebírat, ať máte vždy nejnovější informace o tom, co se u nás v Institutu EUROPEUM děje.

Rok 2024 znamenal důležitý okamžik v procesu rozšiřování Evropské unie. Významného pokroku došlo zejména v případě Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory, země ale čelí přetrvávajícím problémům. Tento dokument analyzuje příležitosti a výzvy v procesu rozšiřování EU po roce 2024, zkoumá vzájemné vazby mezi integrací a demokratizací EU, rozšířením a vnitřní reformou EU a navrhuje schůdnou cestu pro udržení důvěryhodnosti a vlivu EU v kandidátských zemích.

Na konferenci „Resilient Europe“, která se konala v Praze v říjnu 2024, se sešli přední odborníci z celé Evropy, aby se podělili o své zkušenosti a osvědčené postupy, kterým čelí při potírání hrozeb jako jsou dezinformace ze strany Ruska, taktiky hybridní války, které usilují o destabilizaci demokratických institucí a podkopávají důvěru veřejnosti. Tento strategický dokument shrnuje hlavní poznatky z konference do tří základních kategorií: hybridní hrozby, manipulace s informacemi v digitálním prostoru a strategická komunikace. Tyto kategorie zahrnují širokou škálu opatření přijatých evropskými státy a institucemi k zajištění demokratické odolnosti a tento dokument dále identifikuje nejnaléhavější výzvy a příležitosti pro budoucí úsilí. Shrnuli Jonáš Syrovátka z Institutu EUROPEUM, Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost a Nikoleta Nemečkayová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 získalo rozšíření Evropské unie novou dynamiku a toto téma se dostalo do popředí politických diskusí. Zdůrazňuje potřebu posílit geopolitické postavení a bezpečnost EU prostřednictvím rozšíření. Přetrvávají však značné výzvy, zejména pokud jde o účinnost a důvěryhodnost současného přístupového procesu. Ve svém blogu píše stážistka Institutu EUROPEUM Šárka Soukupová.

Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.