Archiv článků

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Evropská unie odmítá zlevnit energie zrušením emisních povolenek, přestože by to podle českých ekonomů a podnikatelů přineslo největší úlevu. Místo toho přichází s vlastním plánem, jak snížit ceny elektřiny a plynu. Situaci pro iDnes komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.

Francie a Velká Británie vyšlou na Ukrajinu tým expertů, který má zhodnotit potřeby tamní armády. Oznámily to na summitu koalice ochotných v Paříži, kde se sešli zástupci třiceti zemí včetně české delegace vedené premiérem Petrem Fialou. Co dalšího summit přinesl? A jakým směrem se mohou ubírat mírová jednání v následujících týdnech? Pro Český rozhlas Plus situace komentoval generální ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Evropské automobilky investují v USA už desítky let, a zavedení cel proto považují za ránu pod pás. Rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit 25% cla na automobily vyrobené mimo USA kritizuje i evropská asociace autoprůmyslu ACEA. Nové opatření podle výrobců nepřímo dopadne i na českou Škodovku a její dodavatele. Jak velký zásah to skutečně bude, záleží na konkrétním seznamu výrobků, na které se cla budou vztahovat — ten zatím znám není. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uklidňuje, že dopady na Česko by měly být spíše mírné. Pro CNN Prima News situaci komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V historicky prvním rozhovoru jsme se potkali s Jovanou Jović Tadić, projektovou manažerkou z Institutu EUROPEUM, která představila projekt JustGreen.

V době zhoršující se bezpečnostní situace se stále častěji ozývají hlasy volající po přehodnocení rozpočtových priorit. Měli bychom místo dekarbonizace investovat více do obrany? Lze vůbec financovat Zelenou dohodu a zároveň udržet efektivní obranné kapacity? Pro Český Rozhlas Plus komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Prezident Petr Pavel se tento týden vydal do Moldavska. V rámci státní návštěvy chce řešit bilaterální vztahy obou zemí a také současnou bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě. Vztahy Česka s Moldavskem komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk pro TN Live okomentoval summit v Bruselu, který se zaměřuje na konkurenceschopnost, obranu a jednotnost Evropy. Dále také rozebral současnou bezpečnostní situaci na mezinárodní scéně.

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.