Archiv článků

Jak se dnes dělají média? Zajímají mladou generaci? A mají ta tradiční šanci přežít 21. století - nebo je nahradí jiné platformy? Přijďte diskutovat s našimi hosty na živé natáčení podcastu Café Evropa a oslavit 35 let svobodného projevu, tak zaskočte z oslav na Korzu Národní!

Debata se bude zabývat „supervolebním rokem“, hlasování, které se konalo v klíčových regionech, jako je Tchaj-wan, volby do Evropského parlamentu v EU, Spojené království, Spojené státy, Indonésie a Indie. Od kritických prezidentských voleb v USA v roce 2016 se pozornost věnovaná integritě voleb přesunula od zahraničních zásahů a platforem sociálních médií, jako jsou Facebook a Twitter, k hrozbám, které představují modely umělé inteligence a deepfake videa. Cílem těch, kdo se vměšují do voleb, je oslabit demokratické základy a podkopat důvěru ve vládní instituce a faktické informace.

Nedávné volby v Moldavsku a Gruzii mají zásadní místní dopady a mohou ovlivnit vztahy obou zemí s Evropskou unií a NATO. Jakým směrem se budou ubírat? Jak to ovlivní nejen evropskou, ale i světovou bezpečnost?

V Evropském parlamentu zrovna skončilo slyšení eurokomisařů, výsledky zatím neznáme. Jak ale dopadli a co bude dál? Pro Pro slovenskou STVR komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM Žiga Faktor.

Debata shrnuje výsledky výzkumu provedeného ve všech čtyřech zemích V4. Studie ze čtyř zemí, které se zaměřují na mainstreamová média V4, kombinují obě strany produkce a konzumace zpráv tím, že analyzují narativy o budoucnosti Ukrajiny vůči vstupu do EU, ale také to, jak zpravodajské publikum v těchto čtyřech zemích reflektuje nejčastější témata týkající se obrazu Ukrajiny v EU.

V závěru listopadu bude Evropský parlament hlasovat o nové Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyen. Dnes se poslancům na oficiálním slyšení představila i uchazečka o post Vysoké představitelky pro zahraniční politiku Kaja Kallas. Bývalá estonská premiérka se přihlásila k důrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň však zůstává otázkou, jak zajistit, aby Čína vojensky nespolupracovala s Ruskem. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

S tím, jak EU vstupuje do dalšího politického cyklu, se zdá, že se role středoevropských zemí v rámci bloku zrychluje. Nejenže Polsko, Česko nebo Slovinsko získaly ambiciózní portfolia komisařů, ale region hraje důležitou roli také při podpoře Ukrajiny a v širším smyslu při formování politických priorit EU pro příští funkční období. Přesto je zastoupení těchto zemí v institucích EU stále nedostatečné, zatímco poslední zprávy Letty a Draghiho do svých výzkumů téměř nezapojily hlasy z východní části EU. Tato debata pořádáná bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM shrnula nejnovější vývoj na úrovni EU a zabývala se současným maďarským a nadcházejícím polským předsednictvím EU a jejich možnými dopady na Unii.

Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa, a snaží se na budoucnost transatlantické spolupráce hledět pozitivně. Jednání s novým americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i Trumpův podporovatel, maďarský premiér Viktor Orbán. Pro ČRo Plus komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Ve stínu amerických voleb minulý týden v Bruselu předstupovali před evropské poslance kandidáti na eurokomisaře včetně českého exministra Jozefa Síkely. Ten má mít v Komisi na starosti agendu mezinárodní spolupráce, a tak během tříhodinového grilování musel odpovídat třeba na otázky týkající se investic v Asii nebo Africe nebo kontroverzní dohody o nerostných surovinách mezi Evropskou unií a Rwandou. Jak svým výkonem zapůsobil? Pro podcast 5:59 Seznam Zpráv komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost rozšířit své znalosti o transatlantických vztazích díky týdennímu programu! Během listopadového týdne se zapojíte do diskuzí s odborníky a získáte neocenitelný vhled do složité dynamiky, která utváří vztahy mezi Evropou a Severní Amerikou.

Organizátoři letošní konference o změně klimatu, která dnes pod zkratkou COP 29 začíná v Baku v Ázerbájdžánu, nedávali dopředu najevo moc optimismu. Postoj druhého největšího znečišťovatele na světě, Spojených států, k ochraně klimatu je nejistý po prezidentských volbách z minulého týdne. Američané odstoupili od Pařížské klimatické dohody za prvního prezidentství Donalda Trumpa a očekává se, že by od ní mohli odstoupit znovu za jeho druhého prezidentství. Kromě toho, světový lídři se stále nemohou dohodnout na financování zelené transformace v rozvojových zemích, což by mělo být hlavním tématem letošní konference o změně klimatu. Pro ČRo Plus okomentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.