Archiv článků

S tím, jak EU vstupuje do dalšího politického cyklu, se zdá, že se role středoevropských zemí v rámci bloku zrychluje. Nejenže Polsko, Česko nebo Slovinsko získaly ambiciózní portfolia komisařů, ale region hraje důležitou roli také při podpoře Ukrajiny a v širším smyslu při formování politických priorit EU pro příští funkční období. Přesto je zastoupení těchto zemí v institucích EU stále nedostatečné, zatímco poslední zprávy Letty a Draghiho do svých výzkumů téměř nezapojily hlasy z východní části EU. Tato debata pořádáná bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM shrnula nejnovější vývoj na úrovni EU a zabývala se současným maďarským a nadcházejícím polským předsednictvím EU a jejich možnými dopady na Unii.

Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa, a snaží se na budoucnost transatlantické spolupráce hledět pozitivně. Jednání s novým americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i Trumpův podporovatel, maďarský premiér Viktor Orbán. Pro ČRo Plus komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Ve stínu amerických voleb minulý týden v Bruselu předstupovali před evropské poslance kandidáti na eurokomisaře včetně českého exministra Jozefa Síkely. Ten má mít v Komisi na starosti agendu mezinárodní spolupráce, a tak během tříhodinového grilování musel odpovídat třeba na otázky týkající se investic v Asii nebo Africe nebo kontroverzní dohody o nerostných surovinách mezi Evropskou unií a Rwandou. Jak svým výkonem zapůsobil? Pro podcast 5:59 Seznam Zpráv komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost rozšířit své znalosti o transatlantických vztazích díky týdennímu programu! Během listopadového týdne se zapojíte do diskuzí s odborníky a získáte neocenitelný vhled do složité dynamiky, která utváří vztahy mezi Evropou a Severní Amerikou.

Organizátoři letošní konference o změně klimatu, která dnes pod zkratkou COP 29 začíná v Baku v Ázerbájdžánu, nedávali dopředu najevo moc optimismu. Postoj druhého největšího znečišťovatele na světě, Spojených států, k ochraně klimatu je nejistý po prezidentských volbách z minulého týdne. Američané odstoupili od Pařížské klimatické dohody za prvního prezidentství Donalda Trumpa a očekává se, že by od ní mohli odstoupit znovu za jeho druhého prezidentství. Kromě toho, světový lídři se stále nemohou dohodnout na financování zelené transformace v rozvojových zemích, což by mělo být hlavním tématem letošní konference o změně klimatu. Pro ČRo Plus okomentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Evropa stojí na křižovatce a musí se orientovat ve složitém prostředí, kde se kříží hospodářská konkurenceschopnost, energetická bezpečnost a klimatické cíle. EU, která byla v minulosti zastáncem otevřeného obchodu, nyní čelí rostoucímu tlaku v důsledku vysokých nákladů na energii, závislosti na surovinách a konkurence v oblasti čistých technologií. K těmto výzvám se přidává potřeba zvýšit odolnost v podmínkách rostoucího geopolitického napětí a klesající podpory veřejnosti pro politiky v oblasti klimatu. V tomto politickém dokumentu se analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek zabývá tím, jak může EU využít obchodní politiku, kapitál a energetické trhy, aby si zajistila své postavení ve světě a podpořila ekologičtější a konkurenceschopnější budoucnost. Středoevropské země, jako je Česko, hrají v tomto úsilí klíčovou roli, neboť prosazují otevřené trhy a zároveň se potýkají s ekonomickou a energetickou závislostí a zranitelností.

Evropská komise dostává jasnější obrysy. Většina kandidátů na eurokomisaře má za sebou slyšení v europarlamentu a téměř všichni zatím podle zákulisních informací prošli bez většího zaváhání. Mluví se o tom, že vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách vznik nové Komise ještě urychlí. Pro TN Nova komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Tentokrát se sérií debat Café Evropa míříme do Litoměřic. Jak hodnotíte 20 let České republiky v EU? Obáváte se toho, co přinese pakt o migraci, Zelená dohoda? Pomohly evropské dotace rozvoji města? Co vám EU dala a co vzala?

Sebejistý v ekonomických tématech, váhavější v těch „měkčích“. Jozef Síkela prošel slyšením v Evropském parlamentu, a to úspěšně. Členové výboru pro rozvojovou pomoc ho zpovídali z palety témat, od situace v Africe až po zajištění transparentního využívání evropských prostředků v rozvojových projektech. Pro Euractiv.cz komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Zvolení nového amerického prezidenta bude mít vliv i na dění ve světě, především Evropské unie. Jakou zprávou je pro Evropskou unii vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách? Pro ČT24 komentoval ředitel bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela uspěl při takzvaném grilování před europoslanci, které musí absolvovat každý navržený člen unijní exekutivy. Získal podporu dvoutřetinové většiny DEVE, aby se stal eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. Bývalý ministr průmyslu a obchodu chce posílit partnerství s Afrikou i Latinskou Amerikou a hodlá řešit hnací motory nelegální migrace. Pro ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.