Archiv článků

Žiga Faktor, výzkumný pracovník našeho Institutu a vedoucí naší bruselské kanceláře, společně s Irenou Jenčovou z portálu Euractiv hovořili v diskusi Rádia Slovensko o sankcích vůči Rusku, neakceptovatelných požadavkách Kremlu, i hledání způsobu, jakým chce Evropa nahradit ruský plyn a ropu. Přinutí ekonomický tlak Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu a vyhlásila na Ukrajině příměří? Nepomohla by větší diplomatická angažovanost Spojených států nebo Číny?

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM hledá do svých řad ředitelku nebo ředitele. Více informací včetně požadavků naleznete v přiloženém PDF.

Zástupce ředitele a vedoucí výzkumu našeho Institutu, Christian Kvorning Lassen, se vyjádřil společně s dalšími experty pro online deník E15.cz a popsal možné scénáře, jak může skončit válka na Ukrajině. V článku je tak popsáno pět možných scénářů - jak ty optimističtější pro Ukrajinu, tak i ty méně příznivé.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý poskytl komentář pro Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) na téma zelená dohoda. V rámci toho uvedl důležitá východiska, o které se opírá zmíněná dohoda a podotkl, že prohloubení znalostí bude mít pozitivní dopad jak na společnost, tak i na boj se změnou klimatu.

Politika rozšiřování Evropské unie zažila na konci února otřes, když Ruskem napadená Ukrajina podala svoji přihlášku ke členství v EU. V následujících dnech bez váhání stejně učinily i Gruzie a Moldavsko – další země východní Evropy s evropskými aspiracemi a v bezprostředním ohrožení ze strany Moskvy. Zejména ukrajinská žádost se setkala s velmi pozitivní reakcí ze strany EU. Píše naše výzkumnice Jana Juzová pro INFO.cz.

The Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering 8 visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Autumn/Winter of 2022. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).

Nejnovější národní konvent o EU proběhl 25. února 2022. Přinášíme vám shrnutí základních bodů, které se na konventu probíraly. Doporučení vypracovala Kristína Chlebáková, Zuzana Kasáková a Vít Havelka.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý se zúčastnil konference o Dekarbonizaci automobilové dopravy. Stojíme na prahu rozhodnutí o budoucnosti české automobilové dopravy. Poptávka po elektromobilitě globálně skokově narůstá, podobně jako rozvoj technologií pro výrobu a využití baterií. Ty by se mohly v budoucnu stát produkty s přidanou hodnotou, které nastartují naši ekonomiku a vrátí Česko do čelných pozic v investičním prostředí. Podle zástupců Evropského parlamentu, státní správy, automobilového průmyslu a nezávislých expertů na elektromobilitu je nyní pro Českou republiku důležité opustit skepsi ze změn a začít se vzdělávat a připravovat na dekarbonizaci automobilové dopravy. Ať už kvůli vlivům na životní prostředí, ale zejména pro budoucí konkurenceschopnost odvětví. Uvedli to v debatě konference Dekarbonizace automobilové dopravy, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM v úterý 1. března.

Naše výzkumná pracovnice Jana Juzová hovořila v relaci Českého rozhlasu Plus o minulý týden podané přihlášce Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí, který byl následně podpořen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen i celým východním křídlem unie. V čem je výchozí pozice Ukrajiny problematická? Jak moc je pravděpodobné, že status kandidátské země bude udělen? A kdo z členů je tradičně proti rozšíření Unie?

Naše výzkumnice Jana Juzová se vyjádřila pro portál Euractiv ohledně toho, jak nejednoznačná pozice Srbska ovlivňuje jeho přístupový proces do EU. Srbsko se jako jedna z mála evropských zemí odmítla přidat k protiruským sankcím, přestože podpořila územní celistvost Ukrajiny a přislíbila pomoc uprchlíkům. Roli, kterou zaujala tato západobalkánská země není překvapivá, protože již poslední dekádu balancuje mezi EU a Ruskem. V přístupovém procesu, dle naší výzkumnice, není aktuální pozice Srbska vůči Rusku největší problém, jelikož se Srbsko potýká také s dalšími nedostatky pro začlenění do EU.

Naše analytička Zuzana Stuchlíková hovořila v relaci televizní stanice TA3 o případných dopadech vstupu Ukrajiny do Evropské unie, jaké jsou reálné šance vstupu a jaký pohled na to mají ostatní členské státy.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Café Evropa online: Ruská agrese na Ukrajině – dokážeme zastavit Putina?". Debata se uskuteční 2. března v 17:30. Jaké dopady budou mít společné kroky zemí EU a NATO na Rusko? Jsou dodávky zbraní dostatečné nebo by se mělo přistoupit i k přímé vojenské podpoře? Mohou ekonomické sankce v tuto chvíli nějakým způsobem pomoci Ukrajině nebo se jedná spíše o krok, který se projeví až v dlouhodobějším hledisku? Je zhroucení rublu a celého ruského trhu reálné? Jak může současnou ekonomickou situaci Ruska ovlivnit Čína? A jak tyto sankce pocítí ruští obyvatelé?