Archiv článků

Návrat uhlí jako zdroje výroby elektřiny je přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Obnovení provozu uhelných elektráren v Evropě znamená zvýšení škodlivých emisí, co by ohrozilo cíle EU v oblasti klimatu. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Kateřina Davidová, pro diskusní pořad RTVS Svět :24 detailně mluvila o energetické krizi v Evropě, opatřeních, která dělá Brusel pro to, aby se země nemusely uchylovat ke zdrojům elektřiny, jako je uhlí, ale i o kompenzačních opatřeních členských států.

Michal Hrubý, výzkumný pracovník našeho Institutu, poskytl video-komentář pro podcast pořádaný Economic Forum / Forum Ekonomiczne. Bude zelená transformace jednoduchým úkolem? Jak nás válka na Ukrajině tlačí k rychlejší zelené a digitální transformaci? Nejen o tom mluví Michal Hrubý ve svém komentáři.

iRozhlas.cz ve svém článku o aktuální evropské energetické politice odkazuje na přehled Plyn v číslech - Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko?, kterou pro EUROPEUM vypracoval náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Michal Hrubý se pro iRozhlas dále podrobněji vyjádřil i k nutnosti budování energetické nezávislosti na Rusku, snižování roční spotřeby a českých zájmech.

V červenci 2022 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM již 19. ročník Evropské letní školy v Praze. Letošní akademický program byl zaměren na nejdiskutovanější témata v rámci klíčových politik Evropské unie jako je energetická bezpečnost, implementace Zelené dohody pro Evropu nebo boj EU proti hybridním hrozbám.

Ruský plynovod Nord Stream 1 funguje od středy pouze na 20% kapacitou. Podle agentury Bloomberg Rusko dodávky na plnou kapacitu neobnoví, dokud budou platit protiruské sankce. Pro E15.cz poskytl komentář náš výzkumný pracovník Michal Hrubý, podle kterého s dostatečnou zásobou plynu a vhodně zvolenými úsporami tuto zimu určitě překonáme.

Cílem projektu Dekarbonizace automobilového průmyslu je umožnit rychlou a spravedlivou dekarbonizaci automobilového průmyslu v České republice díky překlenutí mezery v komunikaci mezi politiky, rozhodovacími orgány vlády a podniky. Klíčové aktivity se opírají o výstupy výzkumu a následné spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami automobilového průmyslu v České republice. Cílem je mimo jiné nejen prohloubit porozumění veřejnosti, ale také zvýšit společenské přijetí nadcházejících změn v dopravním sektoru, které se zdají být nevyhnutelné. Projekt vede Institut pro evropskou politiku EUROPEUM za finanční podpory Evropské klimatické nadace.

Itálie čelí vládní krizi. Jaké rozhodnutí lze očekávat od premiéra Draghiho? Politickou situaci v Itálii a předpokládané možnosti rozhodnutí komentoval náš výzkumný spolupracovník Alexandr Lagazzi pro RTVS TV.

Jak v Česku nakládáme s energiemi? Jaká energetická situace v budoucnu nastane a jak můžeme ušetřit? K tomu se vyjádřil náš výzkumný pracovník Michal Hrubý pro zpravodajský server Novinky.cz.

Itálie čelí vládní krizi. Premiér Draghi oznámil rezignaci, prezident však demisi nepřijal. Alexandr Lagazzi, náš výzkumný spolupracovník, poskytl komentář pro iRozhlas.cz ohledně této současné politické situace v Itálii a s tím spojené podání demise z Draghiho strany.

Německý energetický gigant Uniper balancuje na pokraji bankrotu a na jeho záchranu nezbývá mnoho času. Klíčový moment má nastat tento čtvrtek, kdy se vyjasní, zda Moskva obnoví pozastavené plynové dodávky do Německa, či nikoliv. K této situaci poskytl komentář náš výzkumný pracovník Michal Hrubý pro E15.cz.

Lídři Severní Makedonie a Albánie v Bruselu zahájí v úterý přístupové rozhovory svých zemí do Evropské unie, na což Severní Makedonie čekala přes sedmnáct let a Albánie osm. K této skutečnosti poskytl komentář vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor pro server Hospodářské noviny. Žiga Faktor komentuje i dohodu Severní Makedonie a Bulharska. Podle něj unie dost možná vytvořila precedens, když dovolila, aby se dvoustranné historicko-kulturní spory staly součástí přístupového procesu.

Lídři Severní Makedonie a Albánie v Bruselu zahájí v úterý přístupové rozhovory svých zemí do Evropské unie, na což Severní Makedonie čekala přes sedmnáct let a Albánie osm. K této skutečnosti poskytl komentář vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor pro server Aktuálně.cz. Žiga Faktor komentuje i dohodu Severní Makedonie a Bulharska, která otevřela Severní Makedonii cestu do EU. Podle Faktora unie dost možná vytvořila precedens, když dovolila, aby se dvoustranné historicko-kulturní spory staly součástí přístupového procesu.