Archiv článků

Náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka poskytl komentář pro internetový portál E15, ve kterém se věnuje otázce turistických víz a jejich omezení pro Rusy. Ministři zahraničí Evropské unie se na středečním summitu v Praze dohodli na kompromisu ohledně zákazu vydávání turistických víz pro občany Ruské federace.

Alexandr Lagazzi, výzkumný spolupracovník našeho Institutu poskytl pro slovenskou RTV komentář k vládní krizi v Itálii, která vede k předčasným volbám. Ty se uskuteční pravděpodobně koncem září.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice našeho institutu, je spoluautorkou článku na 9DASHLINE o potřebě spolupráce Koreje s Tchaj-wanem pro vytvoření důvěryhodné indo-pacifické strategie.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice našeho Institutu, napsala pro Korea on Time článek, ve kterém tvrdí, že z bezpečnostního hlediska je partnerství EU a Jižní Koreje poznamenáno třemi klíčovými tématy: ruskou agresivní válkou na Ukrajině, Severní Koreou a strategickým soupeřením USA a Číny. Pro Yoonův tým by bylo chytré pokračovat v nové jižní politice a rozšiřovat ji, než se snažit přijít s novým rámcem. Nakonec to nebude ani východní Evropa, ani Severní Korea, ale Indopacifik, který bude mít klíč k budoucnosti partnerství mezi EU a Koreou.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice našeho Institutu, poskytla komentář pro portál E15. V článku se věnuje návštěvě německého kancléře Olafa Scholze v Praze a energetické krizi, která ohrožuje EU. Podle Novotné odpovědnost leží i na ostatních státech včetně České republiky, které si také včas nevybudovaly jiné energetické zdroje.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM hledá do svých řad výzkumného pracovníka / výzkumnou pracovnici pro náš program Just Europe. Více informací včetně požadavků naleznete v přiloženém PDF.

Vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor poskytl do zpravodajského portálu iDnes.cz komentář na téma "Jednodenní dálniční známka od roku 2024. Cenu určí zdražená roční viněta ". Již od roku 2017 se pracovalo na návrhu povinného systému mýta v EU, aby kamiony platily pouze dle počtu najetých kilometrů. Změny se avšak týkají i osobních aut, a to konkrétně zavedením jednodenní dálniční známky. Cena jednodenní známky není doposud stanovena, ale dle evropských předpisů nesmí přesáhnout devět procent ceny ročního poplatku. Výsledná cena jednodenní dálniční známky tedy závisí na výši ročního poplatku za používání dálnic. Její implementaci můžeme očekávat již od roku 2024.

Celostátní soutěž EuropaSecura pro středoškoláky o evropské obraně a bezpečnosti, kterou organizujeme za pomoci Armády ČR a Ministerstva obrany, má úspěšně za sebou již 15. ročník a vybrané vítěze, kteří pojedou do Bruselu na začátku prosince. Podívejte se, co soutěž obnáší a jak to vypadá na celostátním finále na vojenské základně v Brdech. Studenti zažili, jak probíhají diplomatická jednání v rámci EU a NATO a jak se řeší krizové situace v rámci EU.

Těžká zima prověří západní solidaritu". Ruská invaze na Ukrajině trvá již půl roku. I přes neustálé boje a tlak Ruska na Ukrajinu se Ruské federaci nepodařilo dobýt Kyjev. Na pohled se může zdát, že se válka pozastavila, avšak to je pouze jen záměrná taktika Ukrajiny nepouštět se do větších operací, ale spíše opotřebovat ruskou armádu. Západní jednotu může ovlivnit také nové vedení v Itálii a Velké Británii. Významnou roli však může mít Česká republika, jelikož nyní předsedá Radě Evropské unie. K tématu se vyjádřila také naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala článek pro VISEGRAD/INSIGHT na téma "Česko a Slovensko v čele". Od července převzala Česká republika předsednictví v Radě EU a Slovensko zas předsednictví ve Visegrádské čtyřce. Přestože V4 je nyní ve stínu české a slovenské zahraniční politiky, neznamená to, že je méně důležitá či dojde k jejímu rozpadu. Krize ve V4 vyvolaná maďarským premiérem Viktorem Orbánen však může být příležitost pro Česko a Slovensko určit směr Visegrádské čtyřky.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová v pořadu Radiožurnál RTVS okomentovala nynější napětí mezi Srbskem a Kosovem. Srbský prezident naléhal na NATO, aby se postaral o kosovské Srby a pohrozil, že by v opačném případě vzal věci do svých rukou. Napětí mezi Srbskem a Kosovem nabírá na obrátkách i v souvislosti se snahami Srbska prosadit nová pravidla na hranicích. Kompromisy mezi Srbskem a Kosovem vyústily pouze v dohodu o prodloužení registračních změn do začátku září.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová poskytla komentář pro týdeník Euro na téma "Nejistá topná sezona otvírá návrat uhlí". Ve svém komentáři se věnuje energetické soběstačnosti Evropy a mimo jiné i o nynějším a budoucím stavu české energetiky bez uhlí.