Je tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.

Jaké byly v roce 2023 trendy v názorech obyvatel ČR vůči Evropské unii? Přečtěte si v analýze, kterou vypracoval seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracoval doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 31. března 2023 na téma "Revize energetického trhu". Mezi vydaná doporučení pro Českou republiku patří například dobré definování své energetické koncepce s ohledem na regionální kontext a evropskou energetickou politiku. Dalším doporučením je, že by Česká republika měla v souladu s prodloužením platnosti nařízení o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu i nadále motivovat k energetickým úsporám, které jsou klíčovou součástí připravenosti na příští zimu.

Historicky druhé české předsednictví v Radě EU se uskutečnilo v druhé polovině roku 2022, tedy v období, kdy byla EU pod značným tlakem v důsledku ruské invaze na Ukrajině. Z toho, co mnozí předpovídali jako další řádné předsednictví, se stal půlrok krizového řízení. Píše Vít Havelka ve svém Policy paperu nazvaném: České předsednictví 2022: Překvapivý úspěch.

Vít Havelka, Rebeka Hengalová a Katarína Svitková vypracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Revize evropského energetického trhu. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jak lze hodnotit návrh EK na revizi evropského trhu s elektřinou z pozice České republiky? Jak lze hodnotit revizi pravidel vnitřního trhu se zemním plynem v kontextu energetické krize? Jakým způsobem by se měla EU připravit na nadcházející zimu?

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 24. února 2023 na téma "Zhodnocení českého předsednictví v Radě EU". Mezi vydaná doporučení pro Českou republiku patří například využití pozitivního výsledku českého předsednictví, svého vylepšeného obrazu a kontaktů pro formulování a prosazování dlouhodobých priorit ČR v Evropské unii. Dalším doporučením je, že by ČR pro budoucí české předsednictví měla zajistit adekvátní zabezpečení, jak personální, tak odborné, pro zadávání veřejných zakázek.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Zhodnocení českého předsednictví. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit? Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce? Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?

Vít Havelka napsal policy paper, ve kterém se zabývá energetickou krizí, která zasáhla EU hned po pandemii COVID-19. Dne 24. února Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a následně spustilo sérii událostí, které vyústily v energetickou krizi v EU.

Náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka napsal OUTLOOK s názvem "2022 České předsednictví Rady EU", kde rozebírá budoucí průběh předsednictví České republiky a analyzuje největší výzvy. Ve své práci se zaměřuje na dvě roviny práce předsednictví, a to na politickou a legislativní agendu.

Nejnovější národní konvent o EU proběhl 25. února 2022. Přinášíme vám shrnutí základních bodů, které se na konventu probíraly. Doporučení vypracovala Kristína Chlebáková, Zuzana Kasáková a Vít Havelka.

Naši výzkumníci Vít Havelka a Zuzana Kasáková, společně s projektovou manažerkou Kristínou Chlebákovou, vypracovali podkladový materiál na téma Teritoriální rozměr vnitřního trhu v globální konkurenci. Odpovídají v něm na tři základní otázky: Jaké jsou aktuální trendy mezinárodního obchodu ovlivňující fungování vnitřního trhu EU? Jaké nástroje by měla Evropská unie v obchodní politice využívat a jak v rámci nich vhodně vybalancovat prioritní důraz na volný obchod s akcentem na udržitelnost? Jaká je budoucnost vztahů s evropskými partnery mimo Evropský hospodářský prostor?

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka ve svém článku "Nové zdroje rozpočtu EU", který vznikl v rámci projektu Think Visegrad in Brussels, píše o nových vlastních zdrojích rozpočtu EU, o nichž se v současné době diskutuje na evropské úrovni. Text se konkrétně zabývá tím, proč je reforma vlastních zdrojů nutná a jaké jsou postoje jednotlivých institucí EU a členských států k těmto návrhům. V závěru se zamýšlí nad českou pozicí včetně výhledu, jak by se mohla vyvíjet v závislosti na průběhu jednání.