Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.

Česku hrozí, že by mohlo následovat maďarskou cestu v přijímání dezinformací, zejména o válce na Ukrajině. Zatímco čeští občané většinou chápou Rusko jako jasného agresora, výzkum varuje před změnou narativu. Blížící se volby a možnost návratu Andreje Babiše k moci by mohly ovlivnit směřování české politiky a vnímání mezinárodních témat. Pro Euractiv.cz komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Opoziční aktivisté a kritici srbských úřadů si se znepokojením přečetli návrh revize trestního zákoníku, který připravilo tamní ministerstvo spravedlnosti. To mimo jiné navrhuje zavést nové tresty za „Zveřejňování materiálů, které slouží k vyšetřování páchání trestné činnosti“ a dále stanovuje, že pokud se osoba dostane k materiálu pomocí informačních technologií, může být potrestána odnětím svobody až na jeden rok. Pro Radio Slobodna Evropa jeho znění komentoval projektový manažer Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Maďarský premiér Viktor Orbán se ujal předsednictví v Radě EU teprve před necelým měsícem, ale již stihl vyvolat pobouření unijních institucí i většiny členských států svou nepovolenou „mírovou“ misí do Ruska a Číny. Během této mise se nechal prezentovat jako zástupce celé Evropské unie, i když k tomu neměl žádné oprávnění. Evropští politici na tuto situaci reagovali prvními odvetnými opatřeními. Jak bude Viktor Orbán pokračovat? Jaké strategie a taktiky by mohl maďarský premiér používat během svého předsednictví? Pro e15 komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.

Populistické tábory v zemích Visegrádské čtyřky využily protesty zemědělců ve svých kampaních k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Zásadní změna oproti posledním eurovolbám v roce 2019 je patrná ve formě sdělení politiků směrem k lidem. Sociální sítě přebírají důležitost klasických platforem, jako je televize, tisk nebo rozhlas. Článek na toto téma napsal pro Visegrad/Insight Oszkár Roginer-Hofmeister, projektový manažer programu Globální Evropa v Institutu EUROPEUM.

Cílem projektu je vybavit organizace občanské společnosti v Bosně a Hercegovině a Srbsku komplexními znalostmi o pluralitě médií, svobodě médií a přístupu k informacím, které jsou nezbytné při digitální transformaci zpravodajského sektoru.

V reakci na současnou politickou situaci v Srbsku proběhnou v prosinci předčasné volby. Změní ale něco? Téma pro RTVS okomentoval náš analytik Oszkár Roginer-Hofmeister.

Projekt hodnotí produkci, distribuci a spotřebu zpráv o budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci v hlavních médiích V4. Cílem je určit dominantní i okrajové narativy a zároveň analyzovat jejich dopad prostřednictvím focus groups. Zjištění budou předložena zúčastněným stranám s cílem zlepšit zpravodajství a zvýšit přístup publika k informacím.

O tom, jakou politiku vede Orbán vůči Evropské unii a jeho nadcházejícím výročním projevu psal pro Euraktiv hungarista Oszkár Roginer, projektový manažer Global EU z Institutu EUROPEUM.

Projekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.

Maďarským studentům z 21 univerzit hrozí, že se nebudou moci zapojovat do vzdělávacího programu Erasmus+. Evropská komise je dočasně odstřihla. „Studenti, kteří o Erasmus přijdou nejvíce, nejsou děti rodičů z vyšší střední třídy, ale ti z menších měst a venkova. Nemají prostředky na to, aby mohli vycestovat do zahraničí,“ kritizuje rozhodnutí pro iROZHLAS.cz hungarista Oszkár Roginer, projektový manažer Global EU z Institutu EUROPEUM.

Daří se Srbsku plnit podmínky nutné k přistoupení do EU? Přečtěte si Policy Paper, který dohromady napsali Jana Juzová, Nikola Burazer a Oszkár Roginer, ve kterém se věnují srbské cestě ke členství v Evropské unie.