Uhlí bylo a je po desítky let důležitou součástí české ekonomiky. Jako fosilní palivo je však významným producentem skleníkových plynů, zejména CO2. Jaké výhody by přinesla dekarbonizace a přechod na větrnou energii píší ve svém blogu náš výzkumný pracovník Jonathan Lyons a seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Jednou z největších překážek v řešení klimatické krize jsou fosilní dotace. V Česku se jim ale zatím příliš pozornosti nedostává. Op-Ed na toto téma napsala naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Aby byla zelená transformace úspěšná, je třeba se zaměřit i na její společenský dopad. Jak však dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň společenského smíru v nerovně nastaveném systému? Na tuto otázku si ve své analýze pro časopis Mezinárodní politika odpovídá naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová a výzkumný spolupracovník Jonathan Lyons ve spolupráci s Global Policy Research Group se podíleli na studii, která zkoumá bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin (CRM), které jsou klíčové pro zelené technologie. Studie doporučuje strategii pro Švédsko a Česko, která zajistí udržitelné dodavatelské řetězce a pomůže tak přechodu na zelené technologie.

Naše výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná a seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová zpracovaly doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU. Diskuze se konala 28. dubna 2023 a byla na téma "Reakce na americký zákon o snížení inflace".

Kateřina Davidová a Tereza Novotná vypracovaly podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU s názvem Reakce na americký zákon o snížení inflace. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat? Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU? Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?

Naši výzkumní pracovníci Vít Havelka, Kateřina Davidová a Danielle Piatkiewicz sepsali posudek s názvem Review of the Czech EU Policy in 2020/2021.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová přispěla kapitolou "Střední třída jako tahoun dekarbonizace" do publikace o Zelené dohodě pro Evropu. Autoři této publikace navrhují řešení, která odráží evropskou ekonomickou a sociální realitu, a zdůrazňují, že diskuse o Zelené dohodě musí reflektovat široké aspekty celé problematiky.

Odborníci z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM komentují projev o stavu Unie (SOTEU), který 15. září 2021 přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Dne 20. května 2021 uspořádala platforma Think Visegrad uzavřený kulatý stůl s názvem "Visegrádské perspektivy klimatického balíčku Fit for 55". Jednání probíhalo online a konalo se podle pravidel Chatham House. Debata se zaměřila na to, jak země střední a východní Evropy vnímají klimatické cíle EU pro rok 2030, které stanovují snížení emisí o minimálně 55 % ve srovnání s rokem 1990, a na výzvy, kterým budou země V4 čelit při implementaci tohoto nového cíle.

Přinášíme vám shrnutí a doporučení vyplývající z Národního konventu o EU na téma emisních povolenek a jejich obchodování, který se uskutečnil 9. dubna v online prostředí a jehož je náš institut odborným garantem.

Náš institut je odborným garantem Národního konventu o EU na téma Reforma systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, který se uskuteční v pátek 9. dubna v online formě.