Města po celém světě hledají způsoby, jak se přizpůsobit stále častějším a intenzivnějším vlnám veder. Jednou z nejúčinnějších strategií je rozšiřování zelené infrastruktury, která může významně snížit teplotu a zlepšit kvalitu života obyvatel. Česká města, včetně Prahy, již podnikají první kroky k zavádění těchto opatření, přestože je stále mnoho výzev, které je třeba překonat. Pro Český rozhlas komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné spolupracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V článku pro EURACTIV situaci popisuje spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Naše výzkumná spolupracovnice Katarína Svitková napsala článek v rámci projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR pro URBACT. V textu nastiňuje, kde všude se v plánování a řízení měst objevuje otázka genderu, a jak tato perspektiva může pomoct budovat lepší města pro život.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý se zúčastnil konference o Dekarbonizaci automobilové dopravy. Stojíme na prahu rozhodnutí o budoucnosti české automobilové dopravy. Poptávka po elektromobilitě globálně skokově narůstá, podobně jako rozvoj technologií pro výrobu a využití baterií. Ty by se mohly v budoucnu stát produkty s přidanou hodnotou, které nastartují naši ekonomiku a vrátí Česko do čelných pozic v investičním prostředí. Podle zástupců Evropského parlamentu, státní správy, automobilového průmyslu a nezávislých expertů na elektromobilitu je nyní pro Českou republiku důležité opustit skepsi ze změn a začít se vzdělávat a připravovat na dekarbonizaci automobilové dopravy. Ať už kvůli vlivům na životní prostředí, ale zejména pro budoucí konkurenceschopnost odvětví. Uvedli to v debatě konference Dekarbonizace automobilové dopravy, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM v úterý 1. března.