Města po celém světě hledají způsoby, jak se přizpůsobit stále častějším a intenzivnějším vlnám veder. Jednou z nejúčinnějších strategií je rozšiřování zelené infrastruktury, která může významně snížit teplotu a zlepšit kvalitu života obyvatel. Česká města, včetně Prahy, již podnikají první kroky k zavádění těchto opatření, přestože je stále mnoho výzev, které je třeba překonat. Pro Český rozhlas komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné spolupracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Praha čelí rostoucí závislosti na intenzivní automobilové dopravě, což vede k narůstajícím problémům s dopravním provozem, parkováním a zhoršující se kvalitou veřejného prostoru. Zvýšený počet vozidel znamená nejen tlak na bezpečnost a fluiditu dopravy, ale také ekologická rizika spojená se spalovacími motory. I přes rostoucí podporu veřejnosti pro veřejnou dopravu a regulaci automobilového provozu, nalezení kompromisu mezi individuálním pohodlím a udržitelností města zůstává výzvou.

Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V článku pro EURACTIV situaci popisuje spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Klimatický tým Institutu EUROPEUM v současné době realizuje třetí ročník projektu zaměřeného na dekarbonizaci automobilového průmyslu v České republice. Chceme navázat na naše zkušenosti a posunout tuto práci dále s cílenějším přístupem. Zaměříme se na tři hlavní oblasti, které jsme identifikovali jako klíčové části pro přechod na čistší druhy dopravy.

Vít Havelka, Rebeka Hengalová a Katarína Svitková vypracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Revize evropského energetického trhu. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jak lze hodnotit návrh EK na revizi evropského trhu s elektřinou z pozice České republiky? Jak lze hodnotit revizi pravidel vnitřního trhu se zemním plynem v kontextu energetické krize? Jakým způsobem by se měla EU připravit na nadcházející zimu?

Katarína Svitková, naše výzkumná spolupracovnice, napsala policy paper na téma udržitelné mobility ve městě Praha. Podle Kataríny města hrají významnou roli při snižování uhlíkové stopy. Proto je z jednou z klíčových oblastí, na kterou je třeba se zaměřit, městská doprava.

Tým Zelená Evropa Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM představil v roce 2023 sérii workshopů zaměřených na komunikaci tématu zelené transformace s českou veřejností. Cílem je podpořit novináře a občanskou společnost v rozvoji veřejného diskurzu o klimatických změnách a klimatických politikách. Pražská klimatická akademie se v loňském roce zaměřila na udržitelnost v dopravě. Tématem prvního workshopu byla dekarbonizace automobilové dopravy v souvislosti s elektromobilitou. Druhý workshop se zaměřil na udržitelnost dopravy ve městě Praha. V roce 2024 navazujeme tématem adaptace města na změnu klimatu. Nabídneme sérii diskusí a workshopů s odborníky na adaptaci veřejného prostoru, modro-zelená opatření a veřejnou participaci.

Naše výzkumná spolupracovnice Katarína Svitková napsala článek v rámci projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR pro URBACT. V textu nastiňuje, kde všude se v plánování a řízení měst objevuje otázka genderu, a jak tato perspektiva může pomoct budovat lepší města pro život.