Ve svém policy paperu se Benedetta Milani zabývá obchodní dohodou mezi EU a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur. Obchod mezi EU a Mercosurem bude ale muset na své schválení ještě nějakou dobu počkat, a to proto, že dohoda musí být schválena národními parlamenty 27 členských států EU a 4 partnerskými zeměmi Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay).

V rámci debatního cyklu Café Evropa, probíhala jedna z diskuzí právě o vztahu a přístupu mezi Evropskou unií a Čínou. Mezi pozvanými byli Magdaléna Slezáková, Ondřej Wagner, David Gardáš a Zdeněk Beránek. Shrnutí výstupů jednotlivých hostů si můžete přečíst v reportu, který napsala naše stážistka Eliška Prostřední.

Lucia Rybnikárová ve svém policy paperu píše o efektivní zahraniční a bezpečnostní politice EU, strategické vizi EU vůči světu a o politické vůli a angažovanosti členských států.

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Miroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Rozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.

V září roku 2022 předložila Evropská komise návrh nového regulátoru médií - Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinsko je jednou ze zemí EU, která nejvíce bojuje se svobodu v médiích a jejich nezávislosti. V létě 2020 navrhla Janšova vláda zákon zaměřený na média, který by měl zvýšit vliv státu na slovinskou národní tiskovou agenturu a omezit její činnost financování veřejnoprávní televize RTV. Předběhlo Slovinsko svým novým zákonem Evropskou komisi? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Klára Landová.

Policy paper naší výzkumné stážistky Silke Maes s názvem "EU Platform workers‘ directive: A test for regulating the future of work" se podrobněji věnuje zmíněné Směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Paper podrobněji popisuje dopady rozvoje platforem na pracovní podmínky a následně argumentuje, že zmíněná směrnice je prvním unijním pokusem na tento vývoj zareagovat.

Ferenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.

Jaké ovlivnila pandemie Covid-19 vztah Čechů k Evropské unii? Tímto tématem se zabývá ve svém policy paperu hostující odborná pracovnice Mare Ushkovska.