Publikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).

Institut EUROPEUM a dalších víc než 280 evropských nevládních organizací žádá EU a země G7, aby silněji zasáhly do schopnosti Kremlu financovat ruské válečné operace na Ukrajině.

Belgie se letos chystá hned na několik voleb. Kromě evropských voleb čeká belgické občany ve stejný den také hlasování do federálního a regionálních parlamentů. Přestože toto uspořádání není v Belgii ničím novým, může voličům ztížit odlišování jednotlivých volebních kampaní. Komplikace může přinést i rostoucí vlámský nacionalismus. Tato témata ve svém novém blogu rozebírá Nicolas Rouillard.

Může si Ukrajina vzít poučení od českého přístupu k plánu obnovy? Alina Boiko se ve svém textu zaměřuje na českou implementaci Plánu pro oživení a odolnost, která by mohla pomoci ukrajinským autoritám zlepšit jejich schopnost implementovat nové politické zásady.

Sahel se potýká se vzájemně propojenými problémy, jako jsou chudoba, nedostatek potravin, konflikty, terorismus a změna klimatu. Nedávné vojenské převraty naznačují přetrvávající politickou nestabilitu. Evropa, která je znepokojena již více než deset let, si uvědomuje potenciální hrozby pro svou bezpečnost, což vede Evropskou unii k aktivnímu řešení problémů tohoto regionu prostřednictvím komplexního přístupu. Píše Hanga Horváth-Sántha, výzkumná pracovnice Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA).

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se hosté zaměřili na zkoumání vzájemného vztahu mezi spoluprací a konkurencí při překonávání technologických hranic v souvislosti s naléhavými klimatickými a průmyslovými požadavky. Hosté se věnovali poznatkům o podpoře technologických inovací, řešení klimatických změn a podpoře udržitelného rozvoje. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Simona Růžičková.

EU se nepodařilo dobře komunikovat ohledně útoku Hamásu na Izrael. Tento blog se zabývá nedostatky v reakci EU a osvětluje složitost a problémy, kterým EU čelí při řešení následků této citlivé geopolitické situace. Napsal Adam Horry.

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zapojili do živé debaty zahrnující různé aspekty ruského útoku na Ukrajinu. Diskutovali také o potenciálním dopadu na dynamiku indo-pacifického regionu a schopnosti spojenců a partnerů orientovat se ve svých závazcích oblasti Indo-Pacifiku. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Zuzana Augustová.

I v nejvyspělejších zemích dnešního světa stále panuje nerovnost mezi muži a ženami, a to zejména na nejvyšších veřejných funkcích. Jedním ze způsobů řešení tohoto problému jsou genderové kvóty, k nimž nyní v kontextu byznysu přistoupila i Evropská unie. O přijaté směrnici a celkové strategii EU pro rovnost se můžete dočíst v novém blogu naší stážistky Natálie Hendlingerové.

Až dva miliony dětí mohou mít v současné době v rámci EU potíže s uznáním jejich rodičovství. Důvodem jsou rozdílné zákony v jednotlivých členských státech, které často práva dětí zásadně omezují. Návrh Evropské komise podpořený hlasováním v Parlamentu má za cíl tyto odlišné přístupy sjednotit a vytvořit tak pro děti příznivější situaci. Více se dočtete v novém blogu naší stážistky Veroniky Vráblíkové.

Pro boj s hlavními problémy, kterým Evropská unie čelí, včetně neustálých obvinění z demokratického deficitu celého integračního projektu, je nutné pochopit význam přijetí, respektování a uplatňování základních evropských hodnot v členských státech. Píše Dario Čepo ve svém politickém dokumentu.

30. září se na Slovensku konaly dlouho očekávané parlamentní volby, které přitahovaly mimořádnou pozornost celého světa, protože měly vliv na demokratickou trajektorii země a měly význam pro jednotu Evropské unie. Výsledkem bylo opětovné vítězství Roberta Fica, předsedy opoziční strany Smer-SD a bývalého premiéra tří vlád, přičemž jeho populistická, agresivní a protizápadní rétorika vyvolala další obavy vedoucích představitelů EU. Píše Simona Štibraná.