Evropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Vzhledem k nedostatečné reakci EU na porušování zásad právního státu by evropské státy, které k tomu mají politické důvody, měly zvážit zavedení nového mechanismu odpovědnosti. Je nejvyšší čas, aby evropské státy přijaly inovativní a rozhodné kroky v souvislosti s více než desetiletým úpadkem demokracie, který zasáhl nejen Evropu, ale i celý svět. Měly by členské státy Evropské unie, znepokojené porušováním zásad právního státu, hledat řešení mimo orgány EU? O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zaměřili na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v různých společnostech. Účastníci v diskusi zdůraznili současné demografické trendy a jejich sociální důsledky. Diskuse se dotkla také sociálních systémů, flexibilních pracovních příležitostí a tlaků, kterým ženy čelí při slaďování pracovního a soukromého života.

Dne 11. dubna 2024 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s partnerským Institutem INCIEN pro oběhové hospodářství kulatý stůl s názvem Oběhové řešení pro Česko. Tento kulatý stůl byl součástí projektu s názvem Nakládání s výrobky po skončení životnosti v automobilovém průmyslu a příležitosti pro Česko.

Vzhledem k tomu, že Maďarsko převezme v červenci 2024 předsednictví v Radě EU, mnozí pochybují o schopnosti Evropské unie prosazovat své hodnoty v členských státech. EU se skutečně chystá předat své předsednictví státu, který je kritizován za své jednání ohrožující právní stát a podléhá postupu stanovenému v článku 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Píše ve svém blogu Maxime Painot.

Energetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.

V prosinci 2023 maďarský parlament zřídil úřad, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na tamní politiku. Pracuje bez dohledu a má neomezený přístup k osobním údajům, aby mohl vyhledávat a postihovat údajné zahraniční agenty mezi maďarským obyvatelstvem, kterým hrozí až tříletým vězením. O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Během páté debaty třetího ročníku EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zaměřili na význam globálního Jihu a události, které se v něm odehrávají a které vyžadují pozornost. Účastníci v diskusi zdůraznili význam uznání regionálních rozdílů, projevení respektu ke státům v tomto regionu a aktivní zapojení do naslouchání jejich názorům. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Adéla Jehličková.

Publikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).

Institut EUROPEUM a dalších víc než 280 evropských nevládních organizací žádá EU a země G7, aby silněji zasáhly do schopnosti Kremlu financovat ruské válečné operace na Ukrajině.