Ve čtvrtek 17. října 2024 zorganizoval Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Institutem pro cirkulární ekonomiku INCIEN konferenci s názvem Cirkularita v českém automobilovém průmyslu: příležitosti a překážky, jejímž partnerem byl Český bateriový klastr. Na konferenci vystoupili představitelé českého automobilového průmyslu, státní správy i výzkumných organizací. Tiskovou zprávu z konference a prezentace organizací najdete níže v textu.

Moldavsko se nachází v zásadním bodě, který rozhodne o jeho postavení v Evropě. V nedělních volbách usiluje současná prezidentka Maia Sanduová o druhé funkční období a o kladný výsledek v referendu o vstupu do EU, aby potvrdila směřování své země do Evropy. Hybridní hrozba, které Moldavsko čelí ze strany Ruska, se však nerozplyne, zejména s blížícími se klíčovými parlamentními volbami v této malé bývalé sovětské republice v příštím roce. Hugo Blewett-Mundy, nerezidentní výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, analyzuje současnou situaci v Moldavsku a předkládá výhled pro tuto zemi v roce 2025.

Ve středu 9. října zorganizoval Institut EUROPEUM ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA brunch s médii s názvem “Emisní povolenky pro domácnosti: Vše, co jste o ETS2 chtěli vědět a báli jste se zeptat.”

Rozšíření systému obchodování emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu, takzvané ETS2, má vstoupit v platnost od roku 2027. Nyní je třeba systém ETS2 přijmout do české legislativy v rámci zákona o emisním obchodování. V tomto factsheetu najdete základní fakta a odpovědi na otázky, které si česká veřejnost často klade. Factsheet vznikl ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA.

Centrum pro informovanou společnost společně s Asociací pro mezinárodní otázky a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM připravilo na 8. až 10. října 2024 sérii akcí Resilient Europe. Fórum se zaměřilo na posílení strategické komunikace a boj proti dezinformacím. Jeho cílem bylo sdílet osvědčené postupy z různých zemí a poučit se z jejich úspěchů i chyb při posilování demokratických principů, potírání autoritářství a populismu a sjednocování společnosti proti rozdělujícím vlivům.

I přes to, že ženy tvoří polovinu populace, stále nejsou v klíčových institucích Evropské unie rovnoměrně zastoupeny, a to ani ve vedoucích pozicích. Evropský parlament i Evropská komise podniká řadu kroků ke zlepšení rovnosti mezi oběma pohlavími, jak ve vnitřních strukturách, tak směrem k veřejnosti. Jak vypadá aktuální zastoupení v těchto institucích a jaká konkrétní opatření vydávají, píše Adéla Gajdošíková ve svém blogu.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.

Druhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.

V rámci 10. výročí konference Prague European Summit vystoupili se svými projevy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Oba reagovali na stále se měnící výzvy, kterým Evropa musí čelit a rozpínající se agresi Ruska, ministr Síkela pak zdůraznil nutnost transformace ekonomiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila jako čestný host na jubilejním 10. ročníku konference Prague European Summit. V Černínském paláci z rukou ministra zahraničních věcí Jana Lipavského převzala tradiční cenu Vize pro Evropu.