Home › Brussels Office
Brussels Office
O bruselské kanceláři Institutu EUROPEUM
V návaznosti na dlouholetou historii Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM jsme v lednu 2016 otevřeli naši kancelář v Bruselu. EUROPEUM bylo prvním think-tankem střední Evropy, který se rozšířil do pomyslného srdce Evropské unie. Naší motivací bylo sledovat debaty o unijní agendě a unijních politikách zblízka a přispět k posílení hlasu České republiky a dalších středoevropských a východoevropských států. Současně bychom chtěli využít naší přítomnosti v Bruselu k povzbuzení debaty o Evropské unii v našem regionu, a to skrze zasvěcení do výzkumů vedených experty sídlícími v Bruselu – poskytnutím jejich perspektivy na lokální události, komunikací s médii apod.
Mezi hlavní aktivity bruselské kanceláře patří:
- vytváření sítí a navazování kontaktů se s relevantními partnery
- organizace událostí
- výzkumná a publikační činnost
- propagace a podpora výstupů Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM
Nejaktuálnější informace, pozvánky a reporty najdete v rámečku na pravé straně (poslední články).
Vedoucí bruselské kanceláře: Žiga Faktor
Think Visegrad v Bruselu
Institut pro evropskou politiku EUROPEUM aktuálně v Bruselu reprezentuje platformu Think Visegrad, která zahrnuje osm think-tanků. Pro více informací o platformě a projektu „Think Visegrad in Brussels,“ stejně jako pro přehled našich aktivit, navštivte webové stránky platformy Think Visegrad.
Sledujte aktivity platformy Think Visegrad na Facebooku:
Vyfiltrujte články:
Blog | Drží česká a slovenská diplomacie ženy stranou?
Více info
22. 1. 2025
22. 1. 2025Tento blog se zabývá současnými společenskými a politickými problémy, které jsou hlavní příčinou nízkého zastoupení žen ve slovenském a českém diplomatickém prostředí. A to navzdory opakovaným iniciativám, evropským politickým agendám a dalším snahám, které tuto nerovnováhu nedokázaly zlepšit. Píše Kristína Gerová, stážistka bruselské kanceláře.
Policy Brief | Dopady přistoupení Ukrajiny na EU a její členské státy
Více info 9. 1. 2025
9. 1. 2025Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.
Policy Paper | Pokračování v rozšiřování EU po roce 2024: Příležitosti a budoucí výzvy
Více info 31. 12. 2024
31. 12. 2024Rok 2024 znamenal důležitý okamžik v procesu rozšiřování Evropské unie. Významného pokroku došlo zejména v případě Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory, země ale čelí přetrvávajícím problémům. Tento dokument analyzuje příležitosti a výzvy v procesu rozšiřování EU po roce 2024, zkoumá vzájemné vazby mezi integrací a demokratizací EU, rozšířením a vnitřní reformou EU a navrhuje schůdnou cestu pro udržení důvěryhodnosti a vlivu EU v kandidátských zemích.
Policy Brief | Budou prostředky z Fondu stačit?
Více info 31. 12. 2024
31. 12. 2024Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.
Policy Paper | Neliberalizace rozšíření EU o západní Balkán
Více info 30. 12. 2024
30. 12. 2024Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.
Report | Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po amerických volbách a volbách do Evropského parlamentu: Pohledy (nejen) ze střední Evropy
Více info 26. 12. 2024
26. 12. 2024Dne 10. prosince uspořádal Think Visegrad v Bruselu odbornou diskuzi na téma Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po volbách do Evropského parlamentu a USA: Pohledy ze střední Evropy (a odjinud). Debata se zabývala možnými důsledky znovuzvolení Donalda Trumpa pro EU a transatlantické vztahy. Zasedání, jehož se zúčastnili odborníci, tvůrci politik a akademici, se zabývalo kritickými výzvami a příležitostmi v politickém, bezpečnostním a ekonomickém rozměru. Cílem debaty bylo podpořit hluboké porozumění tomu, jak se politika Trumpovy administrativy může změnit strategická rozhodnutí EU a ovlivnit vztahy mezi EU a USA.
Report | Geopolitika na prvním místě: Perspektiva střední a východní Evropy na globální výzvy EU v příštím politickém cyklu
Více info 19. 12. 2024
19. 12. 2024Dne 11. prosince uspořádala Bruselská kancelář konferenci Geopolitika na prvním místě: Perspektiva střední a východní Evropy na globální výzvy EU v příštím politickém cyklu. Cílem této odborné diskuze bylo rozšířit pohled středoevropského regionu na klíčové geopolitické výzvy, jako je zahraničněpolitický vliv Ruska a Číny.
Policy Brief | Dopad strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu na ochranu práv nejzranitelnějších osob v České republice
Více info 16. 12. 2024
16. 12. 2024Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.
Blog | Z Československa do EU: Historické kořeny (ne)rovnosti žen a mužů v české a slovenské diplomacii
Více info 16. 12. 2024
16. 12. 2024Je pravděpodobné, že rok 2024 bude považován za klíčový pro vedení žen v EU. Ursula von der Leyen bude pokračovat ve své roli předsedkyně Evropské komise, Roberta Metsola povede Evropský parlament a Kaja Kallas bude řídit diplomatickou službu EU. To signalizuje silnější odhodlání řešit nerovnováhu mezi muži a ženami v celé EU a lze očekávat, že tento impuls bude v následujících letech hnacím motorem dalšího úsilí o prosazování rovnosti. Píše ve svém blogu stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Kristína Gerová.
Report | Role Středního koridoru v energetické nezávislosti EU
Více info 10. 12. 2024
10. 12. 2024Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Evropské unii a jejím členským státům podařilo omezit závislost na ruských fosilních palivech a diverzifikovat jejich dovoz. Přesto přetrvávající konflikty napříč euroasijským kontinentem, včetně nestability kolem Suezského průplavu, stále hrozí narušením globálních obchodních kanálů. To zvýšilo zájem o Střední koridor, známý také jako Transkaspická mezinárodní dopravní cesta (TITR), jako o klíčovou strategii pro diverzifikaci obchodní infrastruktury a obchodu s cílem zlepšit hospodářskou a energetickou odolnost EU. O příležitostech a výzvách spojených s rozvojem Středního koridoru se debatovalo na akci pořádané bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM.
Report | Závan změny? Role střední Evropy a příští politický cyklus EU
Více info 12. 11. 2024
12. 11. 2024S tím, jak EU vstupuje do dalšího politického cyklu, se zdá, že se role středoevropských zemí v rámci bloku zrychluje. Nejenže Polsko, Česko nebo Slovinsko získaly ambiciózní portfolia komisařů, ale region hraje důležitou roli také při podpoře Ukrajiny a v širším smyslu při formování politických priorit EU pro příští funkční období. Přesto je zastoupení těchto zemí v institucích EU stále nedostatečné, zatímco poslední zprávy Letty a Draghiho do svých výzkumů téměř nezapojily hlasy z východní části EU. Tato debata pořádáná bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM shrnula nejnovější vývoj na úrovni EU a zabývala se současným maďarským a nadcházejícím polským předsednictvím EU a jejich možnými dopady na Unii.
Report | Proměna slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?
Více info 25. 10. 2024
25. 10. 2024Dne 3. října uspořádal Think Visegrad v Bruselu, zastoupený bruselskou kanceláří Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, diskusi s názvem „Transformace slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?“. Odborníci z think-tanků, diplomatických misí a institucí EU se zabývali obnoveným důrazem na rozšiřování EU, včetně zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, formulací nových strategií a finančních pobídek pro kandidátské státy a posílením závazků ze strany EU. Klíčovou výzvou pro další vývoj je zajistit, aby se tento impuls udržel a promítl se do konkrétních transformačních opatření, která přinesou měřitelné výsledky.