Analýza činnosti českých europoslanců ve volebním období 2014–2019
Vít Havelka a Zuzana Stuchlíková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM vypracovali analýzu činnosti českých europoslanců ve volebním období 2014–2019. Analýza kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu (včetně rozhovorů). Text obsahuje mimo jiné faktory ovlivňující možnou úspěšnost europoslanců, vliv národních zájmů na jejich činnost, hodnocení a doporučení.
17. května 2019
- Výsledky kvantitativní části ukazují, že nejúspěšnější čeští europoslanci byli Pavel Telička (Hnutí Hlas, ALDE), Dita Charanzová (ANO, ALDE) a Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), zatímco Jan Keller (ČSSD, S&D), Jiří Payne (Svobodní, EFDD) dosáhli nejnižšího skóre v rámci českých europoslanců. Tyto výsledky částečně souhlasí se zjištěními kvalitativní analýzy, kde responenti poukazovali na výkon Teličky a Charanzové a několika dalších europoslanců, jako byli Martina Dlabajová (ANO, ALDE), Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), Pavel Poc (ČSSD, S&D) a Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).
- Podle provedených rozhovorů je klíčem k úspěchu obeznámenost s prostředím parlamentu, profilování se v 1–2 expertních oblastech a schopnost budovat síť profesionálů. Přítomnost v českých médiích a zalíbení se českým voličům se ukazují být nepodstatné v rámci snahy dosáhnout politických cílů na evropské úrovni.
- Nakonec je vliv daného europoslance ovlivněn členstvím v relevatní politické skupině. Čím větší skupina byla, tím bylo pravděpodobnější, že europoslanci ovlivňí legislativu, jakmile se dostanou k dokumentaci. Členové menších politických skupin měli lehčí přístup k legislativním spisům a zároveň celkově menší vliv na výsledný kompromis schválený Evropským parlamentem.
Celý text si můžete stáhnout pomocí tlačítka PDF v pravé části stránky.
Související články
