Pro Česko by vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun, tj. 6,8 % HDP. Klimatická opatření mohou také přinést nárůst nových pracovních příležitosti až o 2,5 % a zvýšit zaměstnanost ve srovnání s nečinností. K tomu je potřeba investovat asi 2,8 bilionu Kč do roku 2030. Naopak nečinnost nás bude stát čtyřikrát více peněz než investice do klimatických opatření jako rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizace naší ekonomiky.
Nahlédněte také do přiložených materiálů organizací, které se na tvorbě factsheetu podílely.
Explainer Jak bude fungovat zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov (tzv. ETS 2)? (Fakta o klimatu, 2024)
Factsheet ETS2 a Sociální klimatický fond v Česku: dopady a opatření (AMO, 2024)
Briefing Jak předcházet energetické a dopravní chudobě v ČR pomocí Sociálního klimatického fondu (CDE, 2023)
Infosheet Dopravní chudoba: definice, prvotní data českých domácností a možná řešení (EUROPEUM, 2024)
Celý text najdete pod tlačítkem PDF.
Nejedná se pouze o finanční nedostupnost dopravních možností, ale také o jejich nedostatečnou kapacitu, bariéry použití, časově příliš náročné spojení a také nepohodlné a nebezpečné přepravní podmínky. Dopravní chudobou je tedy ohrožená domácnost, která buď na pokrytí svých dopravních potřeb dává velkou část svého rozpočtu (a musí se uskromnit jinde), nemůže naplnit všechny své dopravní potřeby anebo pro ni nejsou dostupné levnější či bezbariérové alternativy.
Celý text najdete pod tlačítkem PDF.
Společně s našimi partnery jsme vyslali důležité poselství - obrana a posilování našich demokratických institucí je společnou odpovědností; odpovědností, která náleží vládám, nevládním organizacím, občanské společnosti a nám všem.
Programu, který se konal na třech různých místech v Praze během tří dnů, se zúčastnilo více než 250 účastníků z 33 zemí.
Upřímně děkujeme všem našim partnerům, mj: Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, Centru evropských studií Wilfrieda Martense, Spolkovému centru občanského vzdělávání, Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky, Psychologické obranné agentuře (Švédsko), Česko-německému fondu budoucnosti, Zastoupení Evropské komise v České republice, Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze, Velvyslanectví Švédska v Praze, Velvyslanectví Nizozemského království v Praze, Velvyslanectví Velké Británie v Praze a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
Více informací o fóru a další fotografie najdete na stránkách CIS zde.
Zdroj fotografie: CIS
Myslím si, že Evropská komise jde zcela správným směrem. Za nás rozhodně kvitujeme to, že prvořadou prioritou je konkurenceschopnost. Je to povzbudivý signál po dřívějším tlaku na ambice v klimatické politice se teď více dívat na to, jak český, potažmo evropský, průmysl je schopný zvládnout a ufinancovat. Na druhou stranu vnímáme potenciální riziko v tom, že politická realita se neproměnila tolik, jak Ursula von der Leyen nejspíš očekávala.
Celý podcast si můžete poslechnout zde.
Navzdory počáteční skepsi k zemím západního Balkánu až po rychlý postup v jednáních s Ukrajinou a Moldavskem, se Unii letos podařilo dosáhnout pokroku i v některých aspektech dlouho odkládané integrace tohoto regionu do EU. Bosna a Hercegovina obdržela kladné rozhodnutí Evropské rady o přístupových jednáních, Evropská komise představila plán růstu pro západní Balkán a Černá Hora postoupila do závěrečné fáze přístupového procesu. Hlavním cílem přístupu EU k tomuto regionu bylo obnovit důvěru v perspektivu jejich členství a ukázat, že další kroky postupu souvisí s vynaložením úsilí kandidátských zemích na zavedení požadovaných reforem.
Celou zprávu v angličtině si můžete přečíst pod tlačítkem PDF.
Členství Ukrajiny v EU by mohlo zlepšit přístup Evropy k mnoha důležitým surovinám, jako je hliník, nikl nebo lithium a zajistit jejich udržitelné dodávky. Ukrajina má obrovský potenciál jako významný globální dodavatel kritických surovin nezbytných pro průmyslová odvětví, jako je obrana, nejnovější technologie, letecký průmysl a zelená energie, což jsou klíčové aspekty strategické soběstačnosti EU.
Celou zprávu v angličtině si můžete přečíst pod tlačítkem PDF.
Pakt nelegální migraci nezastaví, protože něco takového ani není možné. Při správném naplňování by ale měl přispět ke snížení počtu nelegálních migrantů na území EU.
Celý článek si přečtěte zde.
Jedním ze způsobů, jak práci na dálku zjednodušit, by mohlo být zavedení tolerančních prahů ve dvoustranných smlouvách o zamezení dvojího zdanění, které umožní určitý počet dní práce na dálku bez daňových dopadů. Několik členských států tento přístup zvolilo, například v Lucembursku činí práh pro práci na dálku v Německu 19 dní v Belgii 34 dní a 29 dnů ve Francii. Nedávná dohoda mezi Francií a Švýcarskem, podepsaná v roce 2023, dokonce stanovila práh pro práci na dálku na 40 % (96 pracovních dnů na plný úvazek).
Celý Policy Paper v angličtině si můžete přečíst pod tlačítkem PDF.
Prezident Saíd reagoval na vnitrounijní eskalaci, zabránil delegaci Evropského parlamentu vstup do země a poté pohrozil Evropské komisi, že pokud nesjednají smír, tak nebude respektovat dohodu, kterou dojednali s Evropskou komisí.
Celý rozhovor si poslechněte zde.
(Rutte) Taky bude muset zaměřit pozornost na Čínu. Zajistit, že se bude věnovat pozornost Asii a Indopacifiku a říct, co se stane, pokud vypukne konflikt ohledně Tchaj-wanu.
Celou reportáž najdete zde.
Česko není zemí, která by byla z ostatních členů EU nejvíce ohrožena migračním paktem, ale je to citlivé téma, které je po migrační krizi stále v kolektivní paměti. Strany využívají emocí lidí, což se také odráží ve výsledcích.
Celý článek si přečtěte zde.
Je pravda, že se nejedná o nový problém. Jak mezinárodní organizace, jako je EU a Rada Evropy, tak domácí nevládní organizace tento problém dlouhodobě kritizují. Komise již dříve upozornila, že Česko neplní své závazky vyplývající z antidiskriminačních zákonů EU. Podle evropského práva je logickým krokem, že se případ nyní posouvá dál. Pokud se v brzké době nic nezmění, může Česko očekávat, že Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Celou reportáž si poslechněte zde.