RTVS: Relácia K veci

Strany žluto-zelené koalice už dříve avizovaly, že premiérem se nestane Luigi Di Maio z Hnutí a ani Matteo Salvini z Ligy. V případě Conteho jde o kompromisního kandidáta, který nekandidoval ve volbách. Není však jeho výběr překvapivý?

Jak jsem uvedl, tak o Contem byla sice řeč během kampaně, ale měl se původně ucházet o pozici ministra – do politiky měl jít jako člověk, který by zjednodušil italskou legislativu, a který by pomohl v boji proti korupci. Ale vzhledem k tomu, že nyní musí vést italskou vládu – v zásadě bez předchozí politické zkušenosti – a navíc zastupovat koalici, která dokázala představit koaliční program až po 10 týdnech vyjednávání, tak je jeho výběr poněkud překvapivý.

Po volbách se očekávala zdlouhavá jednání a patová situace, skloňovaly se i předčasné volby či úřednická vláda. Nakonec se vítězné strany dohodly ani ne po třech měsících. O této kombinaci se předem mluvilo jako o "noční můře pro Evropu". Je její složení již definitivní, nebo ještě může karty zamíchat Berlusconiho strana Vpřed Itálie?

Berlusconi již tím, že dal zelenou této koalici (kterou blokoval po skoro celou dobu vyjednávání), tak dává najevo, že hraje politickou hru s delším horizontem. Pouze pár dnů poté, co řekl, že nebude oponovat žluto-zelené koalici, tak mu soud v Miláně zrušil rozsudek o tom, že se nesmí ucházet o politickou pozici. To v překladu znamená, že velmi pravděpodobně Berlusconi pustil do vlády Salviniho s tím, že v příštích volbách bude chtít kandidovat a získat opět post premiéra. Co se však týká jeho angažovanosti v současné vládě, tak věřím, že bude chtít na sebe (jako vždy) přilákat pozornost, ale pravděpodobně bez příliš velké snahy situaci komplikovat – rozhodně však bude mít v hledáčku Salviniho a Ligu severu, která ho vlastně v rámci středopravicové koalice ve volbách porazila.

Více o úloze nového italského premiéra, implementaci koaličního programu a obecně situaci v Itálii si můžete poslechnout zde v čase [12:03 – 18:00].