V médiích

Populistické tábory v zemích Visegrádské čtyřky využily protesty zemědělců ve svých kampaních k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Zásadní změna oproti posledním eurovolbám v roce 2019 je patrná ve formě sdělení politiků směrem k lidem. Sociální sítě přebírají důležitost klasických platforem, jako je televize, tisk nebo rozhlas. Článek na toto téma napsal pro Visegrad/Insight Oszkár Roginer-Hofmeister, projektový manažer programu Globální Evropa v Institutu EUROPEUM.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil Českou republiku za diskriminaci romských žáků v jejich přístupu ke vzdělání. I přesto, že Česko spor před lety prohrálo, ministerstvo školství přiznává, že tento problém trvá dodnes. Nacházíme se nejenom pod dohledem Rady Evropy, ale také hrozí obnovení řízení o porušení povinnosti v Evropské unii, které by mohlo vést až k finančním sankcím. K této problematice pro iROZHLAS.cz mluvil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že Evropská komise doporučí zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. V posledních měsících bylo patrné reformní úsilí, bosenská vláda dosáhla dohody i se separatistickou částí Republikou srbskou o klíčových reformách. Nicméně, podmínky ještě nebyly splněny, a stále zbývá mnoho dalších reforem, jako například volebního systému. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová o situaci mluvila pro RTVS.

Ačkoli Viktor Orbán nesplnil svou hrozbu vetovat návrh EU na pomoc Ukrajině, otevřel jí diskusi o potřebě práva veta v EU. Má ještě smysl nebo se z něj stal jen vydírací nástroj? Vetování navíc není jediným způsobem, jak návrh zablokovat. Kromě něj může jednomyslnost ohrozit i tzv. blokační menšina, kdy může předložení návrhu zabránit skupina nejméně čtyř států reprezentujících alespoň 35 % obyvatel EU. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, komentoval pro týdeník Respekt pozici České republiky v EU a možnou reformu schvalovacích mechanismů.

Česká vláda pozastavila mezivládní jednání se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině. Pro MF DNES krok okomentovala naše projektová manažerka Kristína Chlebáková.

Letos dojde k očekávané obměně nejvyšších postů v NATO a po volbách do Evropského parlamentu také v rámci Evropské unie. Tyto pozice jsou tradičně obsazovány kandidáty z bohatých států západní a jižní Evropy, méně pak i severní Evropy. Země východní a střední Evropy byly doposud, i po letech členství, stále opomíjeny. Polsko je jedinou zemí z tohoto regionu, která dosáhla na některou z vedoucích pozic v bloku - Donald Tusk vedl Evropskou radu a Jerzy Buzek Evropský parlament. Pro Deník N komentoval výběr kandidátů do Evropských top jobs Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Nová Evropská strategie pro obranný průmysl reaguje především na ukrajinskou potřebu dodávek munice kvůli ruské agresi. Zahrnuje opatření jako podpora kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na zapojení evropských forem do veřejných zakázek, podpora národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy a rozvoj pevnějších vazeb s Ukrajinou a NATO. Pro Euractiv financování nové strategie okomentovala Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku Institutu EUROPEUM.

Státy G7 uvažují o převodu zmrazených ruských finančních rezerv na Ukrajinu. Tato suma, která se pohybuje mezi 200 a 300 miliardami dolarů, by mohla poskytnout Kyjevu významnou podporu. Takový krok by ale byl bezprecedentní a vyvolává otázky ohledně souladu s mezinárodním právem a obavy před vytvořením nebezpečné předlohy. Pro RTVS o tomto tématu mluvil výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Česko má obrovské zásoby lithia, důležité suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů. V dalších krocích v dodavatelském řetězci baterií, jako je vlastní výroba a recyklace, ale zaostává. A přitom by právě tato odvětví mohla zachránit místní automobilový průmysl. O této problematice a možnostech, jak lithium může pomoci české ekonomice, a proč je toto odvětví zatím nedostatečně rozvinuté, napsal analytik Institutu EUROPEUM, Jonathan Lyons, pro Hospodářské noviny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel do Prahy jednat s českými představiteli. Hlavním tématem je otázka stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, o kterou projevily zájem jak francouzská státní společnost EDF, tak korejská KHNP. Diskutovat bude i o podpoře Ukrajiny a otázce nové munice. Motivy Macronovy návštěvy pro ČRo Plus popsal zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil v úterý Prahu, setkal se s českým prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou, krátce navštívil i česko-francouzské jaderné fórum. Program státní návštěvy a její vliv rozebral v rozhovoru pro TN.cz výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, pro newsletter Ředitelé Evropy Hospodářských novin okomentoval současné postoje vlády i Andreje Babiše k migračnímu paktu.