HN: Tsiprasův nátlak Ruskem

Hospodářské noviny otiskly 7. července 2015 komentář výzkumného pracovníka Martina Michelota s názvem Tsiprasův nátlak Ruskem, ve kterém hodnotí bezpečnostní rozměr řeckého referenda a sbližování Řecka s Ruskem.

Plný text komentáře:

    Bezpečnostní politika v debatách kolem referenda podezřele chyběla. Důvod byl jednoduchý: například jakýkoliv náznak potenciálního odchodu z NATO by byl faktorem, který mohl voliče nasměrovat k táboru „ano". Podle průzkumu Transatlantic Trends 2014 jsou sice Řekové v alianci jedním z národů, který nejméně podporuje její vůdčí úlohu v bezpečnostních otázkách, jakýkoliv pohyb mimo transatlantickou doménu by ale nenabídl žádné řešení ekonomické krize. Většinou v amerických zdrojích se objevily spekulace o potenciálním ruském využití řeckých přístavů jako předsunutých námořních základen výměnou za finanční podporu.

    Nicméně Tsiprasovo přátelství s Ruskem nepředstavuje nic víc než způsob využití současné geopolitické krize a obav jako prostředku nátlaku n a evropské partnery, aby dostal lepší podmínky. Jakákoliv rozumná analýza ukazuje, že vyhlídka na dlouhodobou pomoc od hospodářsky oslabeného Ruska je slepá ulička

    Řecko zároveň zůstává zásadně evropskou a otevřeně provojenskou zemí. Na obranu utratí 2,5 procenta svého HDP, je tak jedním z pěti členských států aliance, který vydá dvě a více procent. Sedmdesát tři procent z toho jde na personální náklady spojené s udržováním aktivní síly 109 tisíc vojáků (více než Polsko), což zdůrazňuje roli armády jako ústřední sociální záchranné sítě v zemi. Od roku 2009 už Řecko snížilo svůj obranný rozpočet o 54 procent, což kritizovali pravicoví koaliční partneři vládní strany Syriza. Pohrozili, že odejdou z koalice, pokud by Tsipras trval na tom, že přijme požadavky zahraničních věřitelů na snížení obranného rozpočtu o 400 milionů eur ročně. Byli ochotni přistoupit jen na polovinu této sumy.

    Nákup a modernizace zbraní byly pro příští léta zastaveny. Řecko zároveň přeorientovává svoji politiku na příliv přistěhovalců. A kdo se stane shodou okolností tím, jenž bude při dalších škrtech výdajů na obranu nejvíce postižen? Německo – to loni vyvezlo do Řecka vojenský materiál v hodnotě zhruba 500 milionů eur.