ČRo Radiožurnál: vícerychlostní Evropa

Fungování Evropské unie by se mohlo částečně změnit. Některé klíčové země EU mluví o konceptu tzv. vícerychlostní Evropy. Ten by měl Evropské unii pomoci vypořádat se s budoucím odchodem Velké Británie. Některé státy by podle návrhu Francie, Německa, Španělska a Itálie mohly rychleji spolupracovat ve specifických oblastech jako je společná obrana nebo slaďování sociálních politik. Jak by mohla v praxi taková vícerychlostní Evropa vypadat a proč s tímto návrhem přicházejí zrovna tyto země?

V současnosti již v Evropské unii vícerychlostní Evropu máme. Vícerychlostní Evropa provází Unii už od jejího vzniku a to například prostřednictvím výjimek z evropského práva. Změna je v tom, že vícerychlostní Evropa byla doposud vnímána spíše jako něco výjimečného; něco, co se uplatní v případě, že není jiná možnost. Změna spočívá v tom, že nyní se koncept dostává do popředí a začíná se o něm uvažovat jako o obecném řešení pokračování evropské integrace v rámci EU.

Proč s návrhem přicházejí zrovna tyto země?

Jsou to největší členské země Evropské unie a zároveň je většina z nich zeměmi zakládajícími. Jsou to země, které tradičně podporovaly rychlejší postup evropské integrace. Pro tyto země koncept vícerychlostní Evropy znamená, že mohou dál postupovat, i přestože některé země jsou skeptičtější, například země středoevropské nebo severské, je nebudou zdržovat.

Co by se konkrétně mělo změnit a jak by se to dotklo České republiky?

Co se týče například evropské legislativy, nějaká prudká změna by nastat neměla, protože evropská legislativa umožňuje různým zemím postupovat různou rychlostí. Spíš jde o to, do kterých oblastí by se tento koncept přelil; ve kterých oblastech by některé země postupovaly dále v integraci. Jedna oblast, která se nabízí, je oblast eurozóny, kde určitě bude další integrace zemí pokračovat vyšším tempem. Další oblast, nad kterou se uvažuje, je obranná bezpečnost nebo sociální stát a koordinace sociálních systémů.

České republiky by se to dotklo zejména, kdyby se té vyšší rychlosti nezúčastnila. Postupně by vypadávala z hlavního proudu evropské integrace; nepatřila by mezi země v jádru v Evropské unie, tudíž by postupně mohla být více a více marginalizovaná. Česko musí velice dobře zvážit, jestli chce být členem integračního jádra. Pokud ano, základní krok spočívá v politickém rozhodnutí o vstupu ČR do eurozóny, protože eurozóna bude integračním jádrem EU. Dále pak o zapojení se do dalších forem vyšší rychlosti evropské integrace, jako je obrana Unie nebo koordinace systémů sociálního zabezpečení.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.