Český rozhlas Plus: Den Podle Martiny Maškové

Je reálné, že vláda bude pokračovat? I když má takto velké rozpočtové trable?

Myslím si, že prozatím ano – ale její stabilita je v tuto chvíli poměrně křehká. Již od výsledku voleb se vědělo, vzhledem k tomu, jak dlouho se žluto-zelená koalice skládala – že zrovna rozpočet bude velmi citlivým tématem. Ostatně volební program, který koalice navrhovala, byl velmi nákladný, a doposud se vládě v některých bodech nepodařilo přesně objasnit, jakým způsobem chce své sliby financovat. Ale podobně jako tomu bylo před sestavením žlutozelené koalice, tak se Itálie nachází momentálně na velmi rozdělené politické mapě – domnívám se, že pád vlády by pouze tuto krizi prohloubil a předčasné volby by pravděpodobně dopadly velmi podobně.

Koncem roku se Itálie disciplinárnímu řízení vyhnula, dohodla se s komisí na rozpočtu. Snížila cíl deficitu z 2,4 na 2,04. To už neplatí?

Ministr financí Giovanni Tria opakovaně ujišťuje, že tento deficit – tedy v hodnotě 2,04 % – italská ekonomika zvládne dodržet. Prognózy jsou ale však bohužel méně optimistické. Obávám se, že ono prvotní snížení byl krok, kterým se vláda chtěla vyhnout disciplinárnímu řízení poté, co navrhla prvotní rozpočet, a již tenkrát obdržela jasné ultimátum. Poté tedy vskutku musely následovat kroky, které by k tomuto cíli přispěly. Ty především slíbil premiér Conte, který se právě v současné době nechává slyšet, že pokud nebudou tyto závazky, které pracně vyjednal s Bruselem splněny, tak vrátí funkci do rukou prezidenta republiky. Myslím si, že v jeho apelu je především snaha připomenout právě fakt, že se jedná již o druhé napomenutí ze strany Komise, která tentokrát již tak štědrá nemusí být.

Překračování evropských pravidel pro výši schodku může vést k pokutám nebo škrtům evropských peněz. Co z toho Itálii reálně hrozí?

Již jednou jsme bohužel viděli, že Komise vyšla Itálii vstříc a slevila na svých požadavcích. Itálie se tak vyhnula miliardové pokutě. To vyžádalo ale poměrně velké úsilí ze strany Conteho a právě v tom tkví jádro problému a apel premiéra – pokud tyto nové, mírnější cíle nebudou splněny, tak se Itálie disciplinárnímu řízení nemusí znovu vyhnout. Obzvláště se tím ale diskredituje italská vláda v očích Bruselu, která již takto jednou slíbila součinnost a nyní ji nesplňuje. Obávám se, že vzhledem k historii benevolentnosti Komise vůči Itálii by tentokrát opravu mohly nastat sankce ze strany EU.

V situacích jako je tato obvykle trhy po "bububu" z Bruselu zvyšují ceny půjček. Můžou tím italské vládě pomoci?

To možná krátkodobě, ale obávám se, že co je opravdu potřeba tak jsou jasné kroky směrem ke snížení deficitu na požadovanou hodnotu, a především hlubší reflexe nad splnitelností některých volebních slibů a sociálních plánů koalice. Volební program, který koalice představila, byl od samého začátku velmi nákladný. Obecně otázka financování expanzivního italského rozpočtu je stále velmi aktuální. Vláda má nyní za sebou již jednu aféru, kdy chtěla část svého dluhu nechat jednoduše prominout, a ten požadavek byl pochopitelně jasně zamítnut Bruselem. Takže je na vládě, aby tuto situaci konečně podchytila.

Celý rozhovor si můžete pustit na stránkách Českého rozhlasu [17:41:00–17:45:30].