V médiích

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý napsal pro online deník E15.cz článek o elektromobilite ve stínu války. Článek podrobně popisuje, do jaké míry konflikt na Ukrajině ovlivnil trh s energiemi, na jaké otázky je třeba se v nadcházejících měsících soustředit a co by mělo být klíčem k dosažení tzv. surovinové bezpečnosti.

Výzkumná pracovnice Jana Juzová hovořila v relaci Českého rozhlasu Plus o volbách v Srbsku, které neprobíhaly úplně podle všech standardů. Během voleb se objevovaly různé volební podvody a zastrašování voličů. Důležitým faktorem srbských voleb byla i situace, která tomu předcházela. Dále se probíralo i to, co bude znamenat vítězství Aleksandara Vučiće a jeho strany pro budoucnost země.

Analytik Institutu EUROPEUM Alexandr Lagazzi hovořil v pořadu Studia ČT24 o summitu Evropské unie a Číny, který řešil vzájemné budoucí vztahy a ekonomické vazby. Konflikt na Ukrajině byl hlavním předmětem jednání ze strany EU. Řešil se právě váhavý čínský postoj a reakce na ekonomické sankce proti Rusku, stejně jako odmítavý postoj Číny vůči NATO.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová napsala komentář do článku pro portál Euractiv.cz na téma klimatické změny a jejích dopadů.

Réka Sulyok z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM pro online deník E15.cz popsala současný politický vývoj Maďarska v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami. Článek blíže rozebírá pozici, v jaké by se Maďarsko potenciálně nacházelo po znovuzvolení současného premiéra Viktora Orbána či naopak jaké dopady přinese možné vítězství opozičního kandidáta Pétera Márki-Zaya.

Žiga Faktor, výzkumný pracovník našeho Institutu a vedoucí naší bruselské kanceláře, společně s Irenou Jenčovou z portálu Euractiv hovořili v diskusi Rádia Slovensko o sankcích vůči Rusku, neakceptovatelných požadavkách Kremlu, i hledání způsobu, jakým chce Evropa nahradit ruský plyn a ropu. Přinutí ekonomický tlak Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu a vyhlásila na Ukrajině příměří? Nepomohla by větší diplomatická angažovanost Spojených států nebo Číny?

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý poskytl komentář pro Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) na téma zelená dohoda. V rámci toho uvedl důležitá východiska, o které se opírá zmíněná dohoda a podotkl, že prohloubení znalostí bude mít pozitivní dopad jak na společnost, tak i na boj se změnou klimatu.

Zástupce ředitele a vedoucí výzkumu našeho Institutu, Christian Kvorning Lassen, se vyjádřil společně s dalšími experty pro online deník E15.cz a popsal možné scénáře, jak může skončit válka na Ukrajině. V článku je tak popsáno pět možných scénářů - jak ty optimističtější pro Ukrajinu, tak i ty méně příznivé.

Politika rozšiřování Evropské unie zažila na konci února otřes, když Ruskem napadená Ukrajina podala svoji přihlášku ke členství v EU. V následujících dnech bez váhání stejně učinily i Gruzie a Moldavsko – další země východní Evropy s evropskými aspiracemi a v bezprostředním ohrožení ze strany Moskvy. Zejména ukrajinská žádost se setkala s velmi pozitivní reakcí ze strany EU. Píše naše výzkumnice Jana Juzová pro INFO.cz.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý se zúčastnil konference o Dekarbonizaci automobilové dopravy. Stojíme na prahu rozhodnutí o budoucnosti české automobilové dopravy. Poptávka po elektromobilitě globálně skokově narůstá, podobně jako rozvoj technologií pro výrobu a využití baterií. Ty by se mohly v budoucnu stát produkty s přidanou hodnotou, které nastartují naši ekonomiku a vrátí Česko do čelných pozic v investičním prostředí. Podle zástupců Evropského parlamentu, státní správy, automobilového průmyslu a nezávislých expertů na elektromobilitu je nyní pro Českou republiku důležité opustit skepsi ze změn a začít se vzdělávat a připravovat na dekarbonizaci automobilové dopravy. Ať už kvůli vlivům na životní prostředí, ale zejména pro budoucí konkurenceschopnost odvětví. Uvedli to v debatě konference Dekarbonizace automobilové dopravy, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM v úterý 1. března.

Naše výzkumná pracovnice Jana Juzová hovořila v relaci Českého rozhlasu Plus o minulý týden podané přihlášce Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí, který byl následně podpořen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen i celým východním křídlem unie. V čem je výchozí pozice Ukrajiny problematická? Jak moc je pravděpodobné, že status kandidátské země bude udělen? A kdo z členů je tradičně proti rozšíření Unie?

Naše výzkumnice Jana Juzová se vyjádřila pro portál Euractiv ohledně toho, jak nejednoznačná pozice Srbska ovlivňuje jeho přístupový proces do EU. Srbsko se jako jedna z mála evropských zemí odmítla přidat k protiruským sankcím, přestože podpořila územní celistvost Ukrajiny a přislíbila pomoc uprchlíkům. Roli, kterou zaujala tato západobalkánská země není překvapivá, protože již poslední dekádu balancuje mezi EU a Ruskem. V přístupovém procesu, dle naší výzkumnice, není aktuální pozice Srbska vůči Rusku největší problém, jelikož se Srbsko potýká také s dalšími nedostatky pro začlenění do EU.