V médiích

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou ustála pokus o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Iniciativy frakcí Patriotů pro Evropu a Levice nakonec nezískaly potřebný počet hlasů. K odvolání Komise by bylo nutné, aby návrh podpořily dvě třetiny přítomných a zároveň většina všech europoslanců. Pro Svet :24 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Vítězství Andreje Babiše by mohlo vyvolat obavy v Bruselu, ale analytici se domnívají, že výsledek bude záviset na jeho budoucím kabinetu. Navzdory spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem je Babiš považován spíše za pragmatika než za tvrdého euroskeptika, takže prudký obrat v české zahraniční politice je nepravděpodobný. Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, se k tomu vyjádřil pro European Newsroom.

Vítězství Andreje Babiše by podle bruselských analytiků nebylo pozitivním signálem pro EU, rozhodující ale bude charakter jeho kabinetu. Přestože je srovnáván s Viktorem Orbánem, odborníci jej označují spíše za pragmatika než za radikálního euroskeptika, což naznačuje, že česká zahraniční politika nemusí projít zásadním obratem. Pro České Noviny komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Hrozí, že by Česká republika za vlády hnutí ANO a Andreje Babiše opustila Evropskou unii či NATO? Pravděpodobné to není, přesto se mezi potenciálními partnery pro Babišovu vládu objevuje Kateřina Konečná a koalice Stačilo!, která stále prosazuje referendum o vystoupení z obou organizací. Pro Blesk Zprávy komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Navzdory pozitivním ekonomickým statistikám převládá mezi českými voliči nespokojenost a pocit bezmoci. Tato atmosféra může nahrávat návratu 71letého Andreje Babiše do čela politiky. Pro Weekendavisen komentoval Výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.

Expremiér Andrej Babiš má navzdory kontroverzím stále šanci vrátit se do čela vlády. Podle kritiků by to mohlo posunout Českou republiku k autoritářskému modelu po maďarském vzoru. Objevují se dokonce obavy, zda by země nezpochybnila své členství v NATO a Evropské unii. Pro Web.DE komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.