Národní konvent o EU se sešel k revizi Víceletého finančního rámce EU
Národní konvent o EU, který proběhl v pátek 14. října 2016, diskutoval jednotlivé aspekty střednědobé revize víceletého finančního rámce, jeho nastavení na další období a také principu evropské přidané hodnoty (European Added Value, EAV). Debaty se zúčastnili zástupci státní správy, institucí EU, neziskových organizací, sociálních partnerů a akademické sféry. Kulatý jsme organizovali ve spolupráci s Úřadem vlády ČR.
Diskuze se soustředila na tři základní otázky:
- Jaké chápání, vč. odkazu na konkrétní politiky či nástroje, principu evropské přidané hodnoty by ČR měla prosazovat, aby pokud možno co nejlépe obhájila své priority při vyjednávání nového VFR?
- Jaké věcné priority by ČR měla prosazovat při vyjednávání příštího VFR po roce 2020 vzhledem k její postupně se měnící čisté pozici následkem socio-ekonomickému růstu v ČR a rovněž proměny její relativní pozice vůči ostatním členským státům EU (i v souvislosti s brexitem)?
- Je ČR v blízké budoucnosti schopna používat efektivně unijní programy, jakými jsou například HORIZONT 2020 či CEF (ve své nekohezní části) a nové finanční nástroje, nebo by se i nadále měla soustředit především na podporu nástrojů založených na národních obálkách a grantovém financování?
Podkladem pro debatu v rámci kulatého stolu byl diskuzní materiál na téma střednědobé revize víceletého finančního rámce, rámce po roce 2020 a princip European Added Value, který vypracoval tým autorů Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ve složení Radomír Špok, Lubor Lacina a Zuzana Kasáková, a dvě diskuzní stanoviska. První stanovisko formuloval Michal Částek, odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR, druhé Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, poradce prezidenta Hospodářské komory ČR a ekonomický poradce České spořitelny.
Diskuzi zahájil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jenž akcentoval důležitost tématu pro Českou republiku a jejího dalšího fungování v rámci Evropské unie. Zdůraznil proměny evropské politiky v kontextu vnějších událostí, zejména s ohledem na otázku bezpečnosti a migrace. Dále uvedl, že Česká republika bude nucena reagovat na dva okruhy problémů, se kterými se nedokázala dosud příliš dobře vypořádat – otázku čerpání dotací a využívání inovativních finančních nástrojů. Vše bude zastřešovat debata o evropské přidané hodnotě, přičemž bude nutné specifikovat význam tohoto pojmu.
Michal Částek ve svém příspěvku věnoval několika aspektům diskutovaného tématu. Potvrdil nejednotnou definici evropské přidané hodnoty. Perspektivu EAV zmínil i ve vztahu ke kohezní politice a také v souvislosti s unijními programy, v jejichž rámci české subjekty nejsou příliš schopny čerpat finanční prostředky. Dále konstatoval, že finanční nástroje sice mají své limity, ale jejich význam bude narůstat, a proto je nutné se na ně připravit a naučit se je efektivně využívat.
Petr Zahradník z ECOSOC ve svém vystoupení podtrhl význam střednědobé revize víceletého rámce jako platformy pro definování priorit po roce 2020. V tomto kontextu je nutné podle Zahradníka usilovat o dosažení souladu mezi prioritami ČR a Evropské unie jako celku za respektování principu subsidiarity. Formuloval čtyři základní scénáře pro Českou republiku a pět faktorů, které se v debatě o novém rámci objevují a přinášejí do systému novou kvalitativní úroveň.
Do proběhlé diskuze se zapojili náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj Olga Letáčková, náměstek Ministerstva práce a sociálních věcí Michal Kučera, velvyslanec Stálého zastoupení ČR při EU Martin Povejšil, europoslankyně Olga Sehnalová, zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Šulc nebo Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v České republice a jiní. Diskutující se ve svých příspěvcích věnovali zejména stávající podobě kohezní politiky a podpoře národních obálek, celoevropským prioritám a postavení unijních programů v celkovém nastavení víceletého finančního rámce. Diskutována byla také vhodná definice principu evropské přidané hodnoty a dopadu brexitu na rozpočet EU.
