změna klimatu

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.

Města po celém světě hledají způsoby, jak se přizpůsobit stále častějším a intenzivnějším vlnám veder. Jednou z nejúčinnějších strategií je rozšiřování zelené infrastruktury, která může významně snížit teplotu a zlepšit kvalitu života obyvatel. Česká města, včetně Prahy, již podnikají první kroky k zavádění těchto opatření, přestože je stále mnoho výzev, které je třeba překonat. Pro Český rozhlas komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

V poslední době je takzvaný Green Deal, tedy strategie k ekologičtějším technologiím a ochraně klimatu, hlavním tématem diskuze na evropské scéně. O Zelené dohodě se vášnivě debatuje i v Česku, po odstoupení od ní v uplynulých dnech v ulicích volala řada zemědělců. Pro ČRo Plus komentoval protesty zemědělců a jejich požadavky zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová přispěla kapitolou "Střední třída jako tahoun dekarbonizace" do publikace o Zelené dohodě pro Evropu. Autoři této publikace navrhují řešení, která odráží evropskou ekonomickou a sociální realitu, a zdůrazňují, že diskuse o Zelené dohodě musí reflektovat široké aspekty celé problematiky.

Charlotte Bufano v blogovém článku píše o tom, co může vláda Maria Draghiho znamenat pro italskou klimatickou politiku a Zelenou dohodu pro Evropu.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová na zpravodajském portálu Info.cz nedávno publikovala článek zabývající se snížováním evropských emisí. Autorka reaguje na nečekaný obrat premiéra Andreje Babiše v problematice snižování emisí skleníkových plynů a jeho podporu evropského cíle.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová na zpravodajském portálu Info.cz nedávno publikovala článek zabývající se snížováním evropských emisí. Autorka v textu reaguje na skeptický přístup zástupců české vlády k novému klimatickému plánu, který v polovině září představila Evropská komise.

Vít Havelka v komentáři pro Lidové noviny píše o investicích do zelené ekonomiky.

Dne 12. května 2020 se uskutečnila online debata z cyklu Climate Talks. Tématem debaty bylo “Přinese Zelená dohoda strukturální změny?"

Naše Kateřina Davidová komentuje, ve svém nejnovějším blogu, Evropskou zelenu dohodu.