Visegrádská čtyřka

Jste studentem magisterského studia z České republiky, Maďarska, Polska nebo Slovenska a zajímáte se o mezinárodní vztahy a strategickou budoucnost NATO? Zapojte se do naší série seminářů, na kterých můžete diskutovat s odborníky, poděli se o své názory na politiku otevřených dveří NATO a navázat kontakty s vrstevníky z regionu.

Rozpory v klíčových tématech mezi lídry zemí Visegrádské čtyřky se nyní velmi diskutují v souvislosti s odehrávajícím se summitem v Praze. Jak se budou vyvíjet vztahy mezi zeměmi, jestli míříme k rozpadu V4 nebo jestli se jedná o věčné partnerství z rozumu rozebral pro podcast RTVS Z prvej ruky zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Před summitem Visegrádské skupiny v Praze, kde byly hlavními body jednání například válka na Ukrajině nebo energetická bezpečnost, se separátně setkali český premiér Petr Fiala a jeho polský protějšek Donald Tusk. K postoji maďarského či slovenského premiéra a celkovému směřování Visegrádské čtyřky se vyjádřil analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se setkali v Praze, mluvili o válce na Ukrajině nebo dalším směřování Visegrádské skupiny. Podle zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktora Daňka bude další možné společné téma migrace a Donald Tusk se stane jedním z nejdůležitějších politiků Evropy v příštích letech.

Nový polský premiér Donald Tusk přijel na summit V4 do Prahy s otázkou, zda je Visegrádská čtyřka stále relevantní. Spolupráci na vysoké politické úrovni komplikuje rozdílný postoj zemí k válce na Ukrajině. Zatímco Česká republika a Polsko v podpoře jejích zájmů pokračují se stále stejnou intenzitou, Slovensko a Maďarsko je přehodnocují. Důležitost summitu a vztahy Polska a Česka pro ČT24 rozebral výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Jakub Ferenčík napsal blog na aktuální téma: Šestý balíček sankcí a závislost Visegrádské skupiny na Putinově plynu. Ruská agrese na Ukrajině si vyžádala další balíček sankcí, tentokrát v oblasti energetiky. Kvůli absenci alternativ pro dodávky plynu měly některé země Visegrádské čtyřky problém se zavedením nejnovějšího balíčku sankcí. Nakonec však EU našla konsenzus a zavedla výjimky pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Ředitel naší bruselské kanceláře, Žiga Faktor, poskytl komentář pro World Politics Review k článku "Nová německá vláda by mohla způsobit problémy Visegrádské čtyřce". Nová německá vláda se setkávala s pozitivními ohlasy ještě než se ujala úřadu na začátku prosince. Ne všichni jsou však novou koaliční vládou nadšeni, vyjádřil se i Viktor Orbán.

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka se podílel na publikaci s názvem "MINILATERAL COOPERATION IN THE EU: Internal Cohesion, Group Dynamics, and Voting Behaviour of Selected State Blocks", kterou vydal Institute for Foreign Affairs and Trade. V publikaci je autorem kapitoly zabývající se Visegradskou skupinou.

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka přispěl v článku pro iRozhlas analýzou evropské politiky v kontextu nové vlády, Visegrádské čtyřky a blížícího se předsednictví v EU. Na evropské půdě podle něj dojde k radikální změně v rétorické rovině a způsobu vyjednávání, velké rozdíly v hlasování Česka ale čekat nemůžeme.

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka pro Seznam Zprávy okomentoval výsledky studie o hlasování v Radě EU, která se zaměřovala na spolupráci při hlasování jednotlivých členských států v rámci různých uskupení, jako je například Visegrádská čtyřka, Benelux a další.

Zástupci členských států Evropské unie se střetli ve čtvrtek 20. února 2020 na summitu v Bruselu. Hlavním tématem jsou rozhovory o podobě budoucího společného rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027. Podle dosavadních informací nepanuje mezi jednotlivými státy shoda na tom, jsou sumu peněz bude rozpočet obsahovat, a ani na co přesně budou finance využity. Jednání komentoval náš ředitel Vladimír Bartovic.

Naše Jana Juzová byla v pátek hostem Studia ČT24, kde komentovala končící dvoudenní schůzku prezidentů Visegrádské čtyřky na Slovensku.