V4

Nový policy paper, který vzniknul za podpory projektu Visegrad Fund rozebírá pohled Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na další rozšiřování Evropské unie. S udělením statusu kandidáta na členství Moldavsku a Ukrajině a uznáním Gruzie jako potenciálního kandidáta v červnu 2022 se otázka reformy přístupového procesu do EU stává naprosto klíčovou a v kontextu války na Ukrajině je pro země V4 dělícím problémem. Autory publikace jsou Jana Juzová, Ferenc Németh, Tomáš Strážay a Marta Szpala.

Projekt hodnotí produkci, distribuci a spotřebu zpráv o budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci v hlavních médiích V4. Cílem je určit dominantní i okrajové narativy a zároveň analyzovat jejich dopad prostřednictvím focus groups. Zjištění budou předložena zúčastněným stranám s cílem zlepšit zpravodajství a zvýšit přístup publika k informacím.

Projekt se zaměřuje na posílení organizací občanské společnosti v Srbsku směrem k úspěšnějšímu prosazování zájmů a větší účasti na rozhodování. v oblasti zelené transformace se zvláštním zaměřením na postupné ukončení těžby uhlí.

Přečtěte si podkladový dokument ke konferenci v Bělehradě, který je zaměřen na postupné ukončování těžby uhlí v zemích V4 zástupcům srbské občanské společnosti. Za Institut pro evropskou politiku EUROPEUM na článku pracovala naše projektová manažerka a juniorní výzkumná pracovnice Tatiana Mindeková.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala článek pro VISEGRAD/INSIGHT na téma "Česko a Slovensko v čele". Od července převzala Česká republika předsednictví v Radě EU a Slovensko zas předsednictví ve Visegrádské čtyřce. Přestože V4 je nyní ve stínu české a slovenské zahraniční politiky, neznamená to, že je méně důležitá či dojde k jejímu rozpadu. Krize ve V4 vyvolaná maďarským premiérem Viktorem Orbánen však může být příležitost pro Česko a Slovensko určit směr Visegrádské čtyřky.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová byla hostem v podcastu pořádaný redakcí Visegrad Insight, kde se zabývá zahájením českého předsednictví EU a slovenského předsednictví v rámci Visegrádské skupiny.

Vedoucí naší bruselské kanceláře, Žiga Faktor, poskytl komentář pro Visegrad Insight. Žiga Faktor upozorňuje, že středolevé opoziční strany sdružené v neformální koalici známé jako "Constitutional Arch Coalition" se nekoordinovaly tak úzce jako opoziční strany v Česku, které vytvořily dva koaliční bloky, pravostředový SPOLU a centristický PirStan.

Jakub Ferenčík napsal blog na aktuální téma: Šestý balíček sankcí a závislost Visegrádské skupiny na Putinově plynu. Ruská agrese na Ukrajině si vyžádala další balíček sankcí, tentokrát v oblasti energetiky. Kvůli absenci alternativ pro dodávky plynu měly některé země Visegrádské čtyřky problém se zavedením nejnovějšího balíčku sankcí. Nakonec však EU našla konsenzus a zavedla výjimky pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

The Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering 8 visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Autumn/Winter of 2022. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).

Ředitel naší bruselské kanceláře, Žiga Faktor, poskytl komentář pro World Politics Review k článku "Nová německá vláda by mohla způsobit problémy Visegrádské čtyřce". Nová německá vláda se setkávala s pozitivními ohlasy ještě než se ujala úřadu na začátku prosince. Ne všichni jsou však novou koaliční vládou nadšeni, vyjádřil se i Viktor Orbán.

Dovolujeme si vás pozvat na čtvrtou debatu ze série EU-Pacific s názvem „Japan – V4 relations – more central but still European“ Debata se uskuteční online 11. ledna a bude vysílána na naší facebookové stránce.

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikla publikace Tamáše Borose, která se zaměřuje na problematiku chudoby v zemích Visegrádu. Dokument přibližuje současnou situaci v tomto regionu, jelikož i přes robustní ekonomický růst v zemích V4 je stále nezaměstnanost mnohem vyšší, než v zemích západní Evropy.