V4

Spolupráce zemí Visegrádské skupiny závisí na politické situaci jednotlivých států. V posledních letech na sebe aliance upozornila kritikou států jižní Evropy a antimigrantskou rétorikou. Svůj komentář pro deník A2 sepsala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Rozpory v klíčových tématech mezi lídry zemí Visegrádské čtyřky se nyní velmi diskutují v souvislosti s odehrávajícím se summitem v Praze. Jak se budou vyvíjet vztahy mezi zeměmi, jestli míříme k rozpadu V4 nebo jestli se jedná o věčné partnerství z rozumu rozebral pro podcast RTVS Z prvej ruky zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Před summitem Visegrádské skupiny v Praze, kde byly hlavními body jednání například válka na Ukrajině nebo energetická bezpečnost, se separátně setkali český premiér Petr Fiala a jeho polský protějšek Donald Tusk. K postoji maďarského či slovenského premiéra a celkovému směřování Visegrádské čtyřky se vyjádřil analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se setkali v Praze, mluvili o válce na Ukrajině nebo dalším směřování Visegrádské skupiny. Podle zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktora Daňka bude další možné společné téma migrace a Donald Tusk se stane jedním z nejdůležitějších politiků Evropy v příštích letech.

Viktor Daněk, náš zástupce ředitele, v reportáži pro pořad Střepiny na TV Nova okomentoval současnou vládní situaci v Polsku.

Ve středu 22. listopadu se na Pražském hradě setkali prezidenti zemí V4. Na otázky o budoucnosti tohoto fóra odpovídala naše výzkumná pracovnice Klára Votavová.

Spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska čím dál více slábne a možnost vlády Donalda Tuska v Polsku opětovnému sblížení V4 rozhodně nepomůže. Pro deník Právo se v komentáři na toto téma vyjádřil zástupce ředitele EUROPEUM Viktor Daněk.

Nový policy paper, který vzniknul za podpory projektu Visegrad Fund rozebírá pohled Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na další rozšiřování Evropské unie. S udělením statusu kandidáta na členství Moldavsku a Ukrajině a uznáním Gruzie jako potenciálního kandidáta v červnu 2022 se otázka reformy přístupového procesu do EU stává naprosto klíčovou a v kontextu války na Ukrajině je pro země V4 dělícím problémem. Autory publikace jsou Jana Juzová, Ferenc Németh, Tomáš Strážay a Marta Szpala.

Projekt hodnotí produkci, distribuci a spotřebu zpráv o budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci v hlavních médiích V4. Cílem je určit dominantní i okrajové narativy a zároveň analyzovat jejich dopad prostřednictvím focus groups. Zjištění budou předložena zúčastněným stranám s cílem zlepšit zpravodajství a zvýšit přístup publika k informacím.

Projekt se zaměřuje na posílení organizací občanské společnosti v Srbsku směrem k úspěšnějšímu prosazování zájmů a větší účasti na rozhodování. v oblasti zelené transformace se zvláštním zaměřením na postupné ukončení těžby uhlí.

Přečtěte si podkladový dokument ke konferenci v Bělehradě, který je zaměřen na postupné ukončování těžby uhlí v zemích V4 zástupcům srbské občanské společnosti. Za Institut pro evropskou politiku EUROPEUM na článku pracovala naše projektová manažerka a juniorní výzkumná pracovnice Tatiana Mindeková.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala článek pro VISEGRAD/INSIGHT na téma "Česko a Slovensko v čele". Od července převzala Česká republika předsednictví v Radě EU a Slovensko zas předsednictví ve Visegrádské čtyřce. Přestože V4 je nyní ve stínu české a slovenské zahraniční politiky, neznamená to, že je méně důležitá či dojde k jejímu rozpadu. Krize ve V4 vyvolaná maďarským premiérem Viktorem Orbánen však může být příležitost pro Česko a Slovensko určit směr Visegrádské čtyřky.