USA

Debata se bude zabývat „supervolebním rokem“, hlasování, které se konalo v klíčových regionech, jako je Tchaj-wan, volby do Evropského parlamentu v EU, Spojené království, Spojené státy, Indonésie a Indie. Od kritických prezidentských voleb v USA v roce 2016 se pozornost věnovaná integritě voleb přesunula od zahraničních zásahů a platforem sociálních médií, jako jsou Facebook a Twitter, k hrozbám, které představují modely umělé inteligence a deepfake videa. Cílem těch, kdo se vměšují do voleb, je oslabit demokratické základy a podkopat důvěru ve vládní instituce a faktické informace.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Organizátoři letošní konference o změně klimatu, která dnes pod zkratkou COP 29 začíná v Baku v Ázerbájdžánu, nedávali dopředu najevo moc optimismu. Postoj druhého největšího znečišťovatele na světě, Spojených států, k ochraně klimatu je nejistý po prezidentských volbách z minulého týdne. Američané odstoupili od Pařížské klimatické dohody za prvního prezidentství Donalda Trumpa a očekává se, že by od ní mohli odstoupit znovu za jeho druhého prezidentství. Kromě toho, světový lídři se stále nemohou dohodnout na financování zelené transformace v rozvojových zemích, což by mělo být hlavním tématem letošní konference o změně klimatu. Pro ČRo Plus okomentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Evropská komise dostává jasnější obrysy. Většina kandidátů na eurokomisaře má za sebou slyšení v europarlamentu a téměř všichni zatím podle zákulisních informací prošli bez většího zaváhání. Mluví se o tom, že vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách vznik nové Komise ještě urychlí. Pro TN Nova komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Zvolení nového amerického prezidenta bude mít vliv i na dění ve světě, především Evropské unie. Jakou zprávou je pro Evropskou unii vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách? Pro ČT24 komentoval ředitel bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Potřebují Spojené státy Evropskou unii, tak jako Evropská unie potřebuje Spojené státy? A jaké rozdíly ve vztazích jsou během vlády Donalda Trumpa a Joea Bidena? Pro STVR komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

Jak bude vypadat Evropa po prezidentských volbách v USA? Ať už vyhraje kterýkoliv kandidát je velmi pravděpodobné, že Evropa nebude středobodem amerického zájmu. Spojené státy a jejich zahraniční politika si dlouhodobě procházejí změnou, během které se stahují z mezinárodního dění. Pro pořad Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Donald Trump i Kamala Harrisová budou v případě svého vítězství vyzývat EU, aby se více podílela na utváření mezinárodních politik. Pro Teraz.sk komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

Pokud by Donald Trump zvítězil v nadcházejících amerických prezidentských volbách, obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by mohly v příštím roce čelit vážným problémům. Trump totiž slíbil zavést univerzální desetiprocentní clo na veškeré zboží dovážené na americký trh. I když jeho rétorika směřuje především proti Číně, takové clo by výrazně postihlo i evropské výrobce. Připravuje se EU na možnost, že by se Trump opět stal prezidentem a toto opatření zavedl? A jak by si evropské firmy stály, kdyby příští prezidentkou USA byla demokratka Kamala Harris? Pro e15 komentuje Kateřina Davidová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

Evropská unie ekonomicky zaostává za Spojenými státy americkými a Čínou. Nedávné jednání v Bruselu reflektovalo obavy z útlumu ekonomiky EU, která vstoupila do roku 2024 s nižším růstem, než se předpokládalo. Analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka situaci komentoval pro ČRo Plus.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken se zúčastnil jednání ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie v Bruselu. Motivací pro toto neobvyklé setkání může být váznoucí finanční pomoc Spojených států pro Ukrajinu nebo nadcházející volby na obou kontinentech. Současní lídři mají omezený čas na pokračování v dosavadních projektech a pravděpodobně se pokusí uzavřít dohody ještě před nástupem nově zvolených politických představitelů. O této problematice mluvil v reportáži Televizních novin TV Nova výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Evropská komise tento týden představí veřejnosti dva důležité návrhy – zákon o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) a zákon o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act). Obě nařízení jsou odpovědí na americký zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) z roku 2022 a jejich cílem je zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zabránit masovému exodu firem a technologických inovací do Spojených států, k tomuto tématu přispěla naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.