Ukrajina

Dění kolem Ukrajiny a Ruska, a nové v pořadí 11. sankce předložené Evropskou unií. EU tyto sankce předložila svým členským státům a tuto situaci komentuje naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková.

Ukrajina nebo Moldavsko patří podle německého kancléře do Evropské unie. Podle Olafa Scholze je to v přímém zájmu zemí Sedmadvacítky. 9. května se slaví Den Evropy. 9. května roku 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci, která se stala základem pro mírovou spolupráci mezi evropskými zeměmi. Na toto téma, včetně vstupu Ukrajiny se Evropské unie se vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila k tématu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Chtějí se o to zasadit prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský z pirátské strany. Dostala Ukrajina z české strany reálný slib, nebo falešnou naději? A jak silné je odhodlání členských zemí Ukrajinu mezi sebe přijmout?

Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.

Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Situace s ukrajinským obilím zvedá v Evropě vlny. O tom, jaký dopad bude situace mít na vstup země do EU a jak na ní reagují některé členské státy napsal Op-Ed zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Ruská invaze na Ukrajinu a účinná informační politika kyjevských úřadů otevřely Ukrajině příležitost v podobě široké podpory evropské veřejnosti pro myšlenku vstupu Ukrajiny do EU. Píše ve svém policy paperu Krzysztof Nieczypor.

Visegrádské země čelí obrovskému ruskému dezinformačnímu tlaku, jehož cílem je zlomit lidovou podporu pomoci Ukrajině. Pokud by Ukrajina ztratila podporu Západu, s největší pravděpodobností by prohrála válku, a proto je cílem ruských dezinformací tuto podporu ukončit. Píše Dorka Takácsy ve svém policy paperu.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro RTVS k plánovanému vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Petr Pavel & Věra Jourová & Vitalij Usatyj: Rok po ruském útoku na Ukrajinu". Debata se bude konat v pátek 24. února ve 14:00 online na naší Facebookové stránce.

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.