Ukrajina

Ruská invaze na Ukrajinu a účinná informační politika kyjevských úřadů otevřely Ukrajině příležitost v podobě široké podpory evropské veřejnosti pro myšlenku vstupu Ukrajiny do EU. Píše ve svém policy paperu Krzysztof Nieczypor.

Visegrádské země čelí obrovskému ruskému dezinformačnímu tlaku, jehož cílem je zlomit lidovou podporu pomoci Ukrajině. Pokud by Ukrajina ztratila podporu Západu, s největší pravděpodobností by prohrála válku, a proto je cílem ruských dezinformací tuto podporu ukončit. Píše Dorka Takácsy ve svém policy paperu.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro RTVS k plánovanému vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Petr Pavel & Věra Jourová & Vitalij Usatyj: Rok po ruském útoku na Ukrajinu". Debata se bude konat v pátek 24. února ve 14:00 online na naší Facebookové stránce.

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková se vyjádřila pro TA3 k summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na půdě Evropské unie.

Ferenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.

Policy paper, který napsala Míla O'Sullivan, vysvětluje, že zaměřit se na genderovou dimenzi a ženské hlasy ve všech aspektech evropské bezpečnosti a reakce na obnovu Ukrajiny jsou oblasti s nejzávažnějšími genderovými dopady. Zároveň v něm identifikuje jaká rizika přináší genderově nedbalé reakce pro mírovou a udržitelnou budoucnost Ukrajiny a její evropskou integraci.

V Bruselu se sešli představitelé členských států EU, aby projednali témata týkající se energetiky a ukrajinské podpory. Pozornosti se dostalo především polskému vyjádření nesouhlasu s poskytnutím finančního balíčku. Komentář pro ČT24 poskytla naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.

Zveme vás na online debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Ruská válka na Ukrajině – je evropská podpora Ukrajiny dostatečná?". Debata se bude konat ve středu 7. 12. v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

V návaznosti na ruské útoky na civilní obyvatelstvo na Ukrajině vydal Evropský parlament usnesení, že Rusko je stát podporující terorismus. Co toto usnesení v praxi znamená a co znamená pro členské státy? Na to odpovídal pro slovenskou RTVS náš výkonný ředitel Martin Vokálek.