Ukrajina

Luxusní alpský hotel Bürgenstock na pobřeží Lucernského jezera ve Švýcarsku bude o nadcházejícím víkendu hostit dosud největší mírovou konferenci o Ukrajině. Lídři a diplomaté z téměř devadesáti zemí na ní budou hledat možnosti, jak ukončit nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ambiciózní akci provází kritika kvůli neúčasti Ruska, Číny nebo amerického prezidenta Joea Bidena. I přesto může být tento summit podle expertů důležitým prvním krokem k uzavření míru. Možnosti, které konference nabídne popisuje pro e15 Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.

Devadesát zemí a organizací potvrdilo svou účast na Mírovém summitu zaměřeném na válku proti Ukrajině ve Švýcarsku. Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harris, Čína účast odmítla a Rusko pozvánku nedostalo. Jaké jsou hlavní cíle summitu? Proč se Čína rozhodla nepřijet? Přečtěte si komentář výzkumnice Institutu EUROPEUM pro ukrajinsko-polský server Sestry.eu.

Volby do Evropského parlamentu, které se konají od 6. do 9. června, mohou přinést významné změny v politické scéně EU. Průzkumy naznačují, že by mohlo dojít k posílení pravicových a populistických stran, což by mohlo oslabit současnou podporu Ukrajině a posílit euroskeptické a proruské pozice. Pro ukrajinský server Sestry.eu komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.

Jaké bylo poslední volební období v Evropském parlamentu? Jak zvládl dvě krize – válku na Ukrajině a COVID-19? A jak zhodnotit pomoc Ukrajině? Na tyto a další otázky v rozhovoru pro slovenskou televizi RTVS odpovídá Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Zveme Vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o změnách v přístupu Čechů k uprchlíkům v důsledku ruské války na Ukrajině. Zaměříme se na proměny v solidaritě Čechů vůči uprchlíkům, ale také probereme nový migrační pakt, jeho obsah a význam.

Ve veřejném prostoru se objevují hlasy, které volají po změně směřování EU v různých oblastech včetně vojenské spolupráce či zahraniční politiky. Téma, které by i po evropských volbách mělo zůstat důležité, je podpora Ukrajiny. Mají evropské volby potenciál změnit intenzitu podpory? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Současný formát států V4 momentálně nemá společná témata, skupina se rozdělila do dvou dvojic, které se rozcházejí v názorech na mnoho oblastí, zejména v otázce Ukrajiny. Zájmy Maďarska a Slovenska však nejsou v rozporu s ostatními, i když to tvrdí jejich lídři. Na setkání se také mluvilo o konfliktu na Blízkém východě, kde je Česko v menšině ve své plné podpoře Izraele. Summit ministrů zahraničí a situaci ve V4 komentoval pro TN Live zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Státy Evropské unie schválily pomoc ve formě navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur. Rozhodnutí o vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině představuje důležitý krok směrem k posílení podpory země proti ruské agresi. Pro RTVS vznik fondu a jeho možné důsledky komentoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Ačkoli Viktor Orbán nesplnil svou hrozbu vetovat návrh EU na pomoc Ukrajině, otevřel jí diskusi o potřebě práva veta v EU. Má ještě smysl nebo se z něj stal jen vydírací nástroj? Vetování navíc není jediným způsobem, jak návrh zablokovat. Kromě něj může jednomyslnost ohrozit i tzv. blokační menšina, kdy může předložení návrhu zabránit skupina nejméně čtyř států reprezentujících alespoň 35 % obyvatel EU. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, komentoval pro týdeník Respekt pozici České republiky v EU a možnou reformu schvalovacích mechanismů.

Nová Evropská strategie pro obranný průmysl reaguje především na ukrajinskou potřebu dodávek munice kvůli ruské agresi. Zahrnuje opatření jako podpora kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na zapojení evropských forem do veřejných zakázek, podpora národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy a rozvoj pevnějších vazeb s Ukrajinou a NATO. Pro Euractiv financování nové strategie okomentovala Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku Institutu EUROPEUM.