Ukrajina

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský na summitu v Bruselu vyzval k silnému a jednotnému postoji Spojených států a Evropské unie vůči Ukrajině. Názory vedoucích představitelů sedmadvacítky na řadu otázek týkajících se země se však rozcházejí. Někteří prosazují mírové rozhovory, podle jiných jsou ty ale zatím předčasné. Summit lídrů Evropské unie pro TA3 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.

Česku hrozí, že by mohlo následovat maďarskou cestu v přijímání dezinformací, zejména o válce na Ukrajině. Zatímco čeští občané většinou chápou Rusko jako jasného agresora, výzkum varuje před změnou narativu. Blížící se volby a možnost návratu Andreje Babiše k moci by mohly ovlivnit směřování české politiky a vnímání mezinárodních témat. Pro Euractiv.cz komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dvoudílná série online workshopů se zaměřila na politiku otevřených dveří NATO a možnosti budoucího rozšíření na východ, přičemž nabídla detailní pohled na vývoj dynamiky aliance. Během osmi diskuzí odborníci, studenti a odborníci probírali šance Ukrajiny na členství v NATO, výzvy spojené s demokratickými reformami, hraničními spory a regionální perspektivy uvnitř aliance. Workshopy se také věnovaly roli NATO ve vesmírných a kybernetických operacích, geopolitickým výzvám a vlivu vnitřní dynamiky členských států na rozšiřování aliance, především se zaměřením na perspektivy zemí V4.

Poslanci Evropského parlamentu odsouhlasili všechny kandidáty na členy Evropské komise. Patová situace, kdy měly jednotlivé frakce k některým kandidátům výhrady, trvala více než týden. Nové složení Evropské komise tedy může být schváleno příští týden ve středu. Komise by tak mohla začít pracovat už od 1. prosince. Pro CNN Prima News komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V polovině listopadu se v Praze konala dvoudenní konference Transatlantic Policy Forum, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM za podpory Velvyslanectví USA v Praze. Odborníci na konferenci diskutovali o klíčových tématech, jako je poválečná obnova Ukrajiny, transatlantické vztahy a dopad výsledku prezidentských voleb v USA na vztahy s EU. Pozvání na konferenci přijal a pro Seznam Zprávy komentoval Ian Brzezinski, americký expert na mezinárodní vztahy a vojenské záležitosti a bývalý náměstek ministra obrany pro Evropu a NATO ve vládě George W. Bushe.

V závěru listopadu bude Evropský parlament hlasovat o nové Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyen. Dnes se poslancům na oficiálním slyšení představila i uchazečka o post Vysoké představitelky pro zahraniční politiku Kaja Kallas. Bývalá estonská premiérka se přihlásila k důrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň však zůstává otázkou, jak zajistit, aby Čína vojensky nespolupracovala s Ruskem. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Severní Korea vstoupila do války proti Ukrajině na straně Ruska. Kyjev očekává od svých partnerů odpovídající reakci. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského existují důkazy o tom, že ze Severní Koreje do Ruska míří nejen dělníci, ale také vojenský personál. Situaci pro sestry.eu komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Europoslanci ve Štrasburku se chystají hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 900 miliard korun. Ta by měla být krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Zabývat se budou také unijním návrhem rozpočtu na příští rok, nebo děním v Libanonu. Pro CNN Prima News komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Ruská ropa od společnosti Lukoil stále neproudí přes území Ukrajiny na Slovensko a do Maďarska. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu, protože tuto firmu zařadila na svůj sankční seznam. Slovensko a Maďarsko se obrátily na Evropskou komisi, aby pomohla tento problém vyřešit. Co může EU v této situaci udělat? Jakou roli může hrát asociační dohoda s Ukrajinou při řešení tohoto sporu? Komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Europoslanci pokračují v zařazování se do různých výborů Evropského parlamentu, obeznamují se s agendou, která jim byla přiřazena, ale začínají už i pracovat. Na ustavující schůzi proběhla první diskuze o novém legislativním návrhu o Ukrajině, ve které europoslanci zemi vyjádřili pokračující podporu. Pro slovenskou STVR komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.