Srbsko

Opoziční aktivisté a kritici srbských úřadů si se znepokojením přečetli návrh revize trestního zákoníku, který připravilo tamní ministerstvo spravedlnosti. To mimo jiné navrhuje zavést nové tresty za „Zveřejňování materiálů, které slouží k vyšetřování páchání trestné činnosti“ a dále stanovuje, že pokud se osoba dostane k materiálu pomocí informačních technologií, může být potrestána odnětím svobody až na jeden rok. Pro Radio Slobodna Evropa jeho znění komentoval projektový manažer Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Perspektiva přijetí nových členů do Evropské unie do konce mandátu budoucí Evropské komise vypadá optimističtěji než kdykoli v posledním desetiletí. A pokud nedojde k plnému členství jednoho nového státu, lze reálně očekávat, že do konce tohoto desetiletí alespoň jedna země uzavře jednání o členství a bude jen čekat na datum přijetí. Pro Radio Slobodna komentovala seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová.

Ukrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.

Cílem projektu je vybavit organizace občanské společnosti v Bosně a Hercegovině a Srbsku komplexními znalostmi o pluralitě médií, svobodě médií a přístupu k informacím, které jsou nezbytné při digitální transformaci zpravodajského sektoru.

Poslechněte si výstup zástupce ředitele a vedoucího bruselské kanceláře Žigy Faktora k srbským volbám.

Srbsko je sice již jedenáct let kandidátskou zemí pro vstup do EU, její snaha je však na bodu mrazu. K situaci se vyjádřila naše výzkumná pracovnice Jana Juzová pro francouzské médium Libération. Ve svém článku médium také zmínilo policy paper, na kterém Jana Juzová spolupracovala s Oszkárem Roginerem, naším projektovým manažerem a výzkumným pracovníkem.

V reakci na současnou politickou situaci v Srbsku proběhnou v prosinci předčasné volby. Změní ale něco? Téma pro RTVS okomentoval náš analytik Oszkár Roginer-Hofmeister.

Vztahy mezi Srbskem a Kosovem zhoršil nedávný útok na severu Kosova. Na RTVS se k situaci vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.

Odmítnutí Srbska uznat Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, je příčinou mnoha problémů v regionu západního Balkánu. Brání oběma zemím v cestě za členstvím v EU, způsobuje destabilizaci na Balkáně, jak je patrné z nedávných nepokojů v severním Kosovu, a brání regionální hospodářské spolupráci. Píše naše stážistka z Bruselu Costanza Celoria.

Srbská společnost je rozdělená. Již několik dní zažívá Bělehrad plné ulice protestujících. Proč lidé chodí do ulic a jaká je nálada v Srbsku? V rozhovoru pro pořad Za obzorem se nad tím zamýšlela naše výzkumná pracovnice Jana Juzová.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se pro Ranní Plus Českého Rozhlasu vyjádřila k protestům v Bělehradě.

Zástupci Srbska a Kosova se dohodli na finální podobě dohody, která má zajistit normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává a vzájemné vztahy v posledním roce a půl dále eskalovaly. Vyhrocená atmosféra přitáhla pozornost USA a Evropské unie a obě strany investovaly značné úsilí směrem k uklidnění situace.